Day of the Pharaoh

Rok 1989, Egypt, a já řídím říši na Nilu. Zní to vznešeně — realita byla o něco drsněji administrátorská, ale přesto jsem u toho sedával déle, než bylo rozumné.

Day of the Pharaoh od francouzského studia Chip je manažerská simulace zasazená do starověkého Egypta. Hráč přebírá roli právoplatného dědice faraonského trůnu — jenže cesta k moci není přímočará. Musíte spravovat říši, udržovat spokojené obyvatelstvo, budovat ekonomiku a zároveň čelit politickým tlakům zevnitř i zvnějšku. Žánr tehdy zažíval zajímavé časy: Populous vyšel stejný rok, Civilization byla ještě dva roky daleko, a takovéhle historické simulátory hledaly svoji řeč.

Ovládání jede přes myš a jednoduché menu, což na přelomu osmdesátých a devadesátých let nebylo samozřejmostí. Herní smyčka stojí na rozdělování zdrojů, sledování ukazatelů spokojenosti a rozhodování, které se projeví až o několik kol později — klasická past manažerů té doby. Když vám začne klouzat sklizeň a kněží reptají zároveň, máte problém. Hra vám ho nevysvětlí dvakrát.

Co Day of the Pharaoh drží nad vodou je atmosféra. Grafika je skromná, ale egyptská ikonografie — písek, Nil, hieroglyfická rozhraní — dělá svoji práci. Hudba ze Sound Blasteru k tomu přidávala vrstvu, která dnes zní jako roztomilý historický artefakt. Kde hra skřípe, je přehlednost: ukazatele se překrývají, zpětná vazba na vaše rozhodnutí je nejasná a bez dobového manuálu jste místy odkázáni na drahé pokusy a omyly. Manuál tehdy existoval. Já ho taky neměl celý.

Dnes Day of the Pharaoh sedne především těm, kdo mají zájem o historii žánru — jak vypadal manažerský simulátor ještě dřív, než Bullfrog a Maxis nastavili laťku uživatelského komfortu. Jako herní zážitek je to spíše kuriozita než nutnost, ale v prohlížeči, na čtvrt hodiny, s vědomím kde a kdy vznikla — stojí za ochutnávku. Egypt nikdy nevyšel z módy, jen jeho simulátory trochu zestárly.