Constructor

Vzpomínám si, jak jsem poprvé zapnul Constructor a čekal něco jako SimCity s britským přízvukem. Dostal jsem simulátor slumy, kde gangsteři vyhánějí nájemníky a instalatér s klíčem může zničit konkurenci líp než policejní razie.

Constructor od System 3 vyšel v roce 1997 a žánrově se pohybuje někde mezi budovatelskou strategií a ekonomickým simulátorem s pořádnou dávkou černi humoru. Hráč buduje bytové domy, stará se o nájemníky, sbírá nájem a plní sérii cílů na každé mapě. Zvuk to celé moc vážně nebere — vizuál i celkový tón připomínají spíš britský sitcom než spreadsheet s grafem růstu.

Herní mechaniky jsou překvapivě složité. Nestačí jen stavět — musíte hlídat spokojenost nájemníků, udržovat budovy, a zároveň rozkládat konkurenci. K tomu slouží pestré portfolio figurek: od řemeslníků přes lupiče a vandaly až po tajemné postavičky, které dokážou soupeři pořádně zatopit. Ovládání chvíli trvá pochopit, rozhraní je přeplněné a hra vám manuál nepodá na stříbrném tácu. To byl problém v roce 1997, a dnes je to problém tím spíš.

Co Constructor odlišuje od dobové konkurence, je právě ten humor a lehce anarchistický přístup k žánru. Zatímco jiné hry vás odměňovaly za efektivitu a pořádek, tady bylo občas výhodnější poslat na soupeře gangstery než optimalizovat výstavbu. Zestárlo to různě — grafika je přijatelná, ale přehlednost trpí a výběr pouhých pěti map je skoupý i na rok 1997. Replay value tak závisí hlavně na tom, jak moc vás baví opakovat stejná teritoria s jinými cíli.

Dnes Constructor sedne tomu, kdo hledá něco jiného než vyčištěné remastery. Je to hra s osobností, s názorem na svět, kde se nájemní politika řeší páčidlem. Pokud vás baví budovatelské strategie a nevadí vám strmější nástupní křivka ani trochu otřískaný interface, stojí za to si Constructor vyzkoušet přímo v prohlížeči. Aspoň zjistíte, že správa nemovitostí mohla být v devadesátkách zábavná věc.