Alter Ego

Byl jsem tehdy přesvědčený, že počítač slouží k zabíjení mimozemšťanů nebo skákání přes propasti. A pak přišlo Alter Ego — hra, kde se nestřílí, neskáče a neumřete. Jen žijete. Nebo se o to pokoušíte.

Alter Ego vydal Activision v roce 1986 pro MS-DOS a na svou dobu šlo o věc mimořádně nezvyklou. Psycholog Peter Favaro navrhl simulátor celého lidského života — od dětství přes dospívání až po stáří a smrt. Žádný fantasy svět, žádné vesmírné bitvy. Jenom vy a série životních situací, ve kterých se rozhodujete, jak zareagovat.

Hra funguje jako větvené scénáře rozdělené do životních etap. V každé fázi dostanete sadu situací — doma, ve škole, v práci, v partnerském životě — a volíte z několika reakcí. Hra pak zhodnotí váš výběr a popíše důsledky. Žádná akce, žádný inventář, žádné body za zničené nepřátele. Jen text a vaše rozhodnutí. Pro někoho to zní jako interaktivní nudný román, a upřímně — chvílemi to tak i vypadá. Rozhraní je strohé, tempo pomalé a dnešní hráč zvyklý na okamžitou odezvu si přijde jako v čekárně u psychologa. Což možná byl záměr.

Co Alter Ego přineslo, bylo v roce 1986 prakticky ojedinělé: pokus o introspekci skrze hru. Nejde o simulaci logistiky života ve stylu pozdějších The Sims, ale o simulaci rozhodování a jeho dopadů na osobnost a vztahy. Hra vás nenápadně nutí přemýšlet, proč jste zvolili zrovna tu odpověď — a jestli byste to v reálu udělali jinak. Existovaly dvě verze, mužská a ženská, což na tehdejší dobu byl přinejmenším zajímavý přístup. Jak hra zestárla? Obsahem překvapivě dobře, technicky je to holý text bez ozdůbek a to se nemění. Kdo čekal grafiku, byl zklamaný tehdy i dnes.

Dnes Alter Ego sedne člověku, který nechce akci, ale chce se na chvíli zastavit. Je to hra pro klidný večer, kdy vás nebaví střílet a baví vás přemýšlet. V prohlížeči je dostupná webová verze, která celý zážitek zpřístupňuje bez nutnosti emulátoru — a tam hra funguje vlastně nejlépe, protože odpadne stesk po barevné grafice, která nikdy neexistovala. Alter Ego není pro každého. Ale kdo se do ní trefí, může být překvapený, jak moc ho zaujme hra z roku 1986 o věcech, které se nezměnily vůbec.