Retro plošinovky

Dobré plošinovky se poznají podle jediné věci — podle skoku. Všechno ostatní je kulisa kolem toho, jak dlouho postava stoupá, jak rychle padá a jestli se dá dráha ve vzduchu ještě opravit. Nintendo tuhle křivku v Super Mario Bros. vyladilo tak, že se z ní stal standard: setrvačnost, kluzký doskok a skok, který je tím vyšší, čím déle držíte tlačítko. Evropská škola šla jinudy — Rick Dangerous od Core Design má skok krátký a tuhý a levely staví jako pasti, které se musíte naučit nazpaměť, protože poprvé vás zabijí vždycky.

Čím se žánr v osmdesátých a devadesátých letech vyznačoval

Na počítačích byla plošinovka technicky náročná disciplína, protože PC dlouho neumělo plynule rolovat obrazovku. Když to Apogee a id Software vyřešili, vznikla celá vlna sharewarových her, které se šířily po disketách a BBS: první epizoda zdarma, zbytek na dobírku. Commander Keen 4 z té vlny vyčnívá — má mapu světa, tajné úrovně, oživlé prostředí a rozdělení na krátké levely, které se dají projít při obědě. Souběžně s tím na konzolích běžela úplně jiná linie s většími sprity a vyšší rychlostí, takže dnes je zajímavé obojí porovnávat vedle sebe.

Jde o katalogizovaná původní vydání, ne o přepisy do prohlížeče. Tituly označené jako hratelné startují rovnou tady přes emulátor vestavěný do stránky: bez instalace, bez pluginu, bez registrace a bez stahování. Kliknete, počkáte na loader a skáčete přesně tak, jak to autoři nastavili.