„Dr. Livingstone, I presume?" — tahle věta proslavila Henryho Mortona Stanleye v roce 1871 a španělské studio Opera Soft z ní v roce 1988 udělalo základ celé hry. Boty novinářského průzkumníka, džungle plná nepřátel a jeden zatoulaný doktor někde v africké divočině. Jednoduchá premisa, která tehdy stačila.

Hrajete za Stanleye, který se vydává napříč nebezpečnou Afrikou, aby nalezl pohřešovaného Davida Livingstona. Jde o 2D plošinovku s akčními prvky — prostředí se mění, překážky přibývají, nepřátelé jsou všude. Hra těží z dobové módy inspirované filmovým Indianou Jonesem: exotika, nebezpečí, pulzující pohyb kupředu.
Ovládání je přímočaré — běžíte, skáčete, střílíte nebo sekáte tím, co zrovna máte po ruce. Opera Soft byla španělská firma, která v osmdesátkách zásobovala domácí trh hrami přes ZX Spectrum a Amstrad, a na PC verzi to místy znát je. Obtížnost je ostrá způsobem, který nezná slitování — ne proto, že by hra byla chytře navržená, ale proto, že život ubývá rychle a načítání trvá. Tomu říkám autentický zážitek z roku 1988.

Co hře tehdy fungovalo, bylo vizuální zpracování a atmosféra. Barvy jsou živé, africké kulisy působí opravdově exoticky a pohyb Stanleye má svižnost, která u her z této éry nebyla samozřejmostí. Zestárlo to nerovnoměrně — checkpointový systém, nebo spíše jeho absence, dnes zaručeně odradí každého, komu není saldomasochistický vztah s počítačem vlastní. Hudební doprovod byl na Sound Blasteru přijatelný, bez něj jde o ticho s občasným pípáním.

Dnes Livingstone, I Presume sedne hráčům, kteří mají rádi krátké, syrové plošinovky z doby, kdy každý pixel musel vydřít své místo na obrazovce. V prohlížeči přes DOSBox emulátory se hra spustí bez problémů a celý zážitek zabere odpoledne — pokud vás tedy nezastaví džungle příliš brzy. Jde o poctivý kousek španělské herní scény, na který se při vzpomínkách na osmdesátková PC často zapomíná. Neprávem.