Retro akční hry

Akční hry první poloviny devadesátých let vznikly z technického problému: jak na procesoru bez matematického koprocesoru vykreslit prostor, ve kterém se dá běhat. id Software na to odpověděl dvakrát. Wolfenstein 3D má stěny jen v pravých úhlech a jednu výškovou úroveň, zato se pohybuje tak rychle, že se z toho stal celý žánr. Doom pak přidal různé výšky podlah, šikmé stěny, osvětlení a nepřátele, kteří se navzájem trefují — a udělal z akce věc, kterou lidé hrají proti sobě po síti.

Čím se žánr v osmdesátých a devadesátých letech vyznačoval

Úrovně se tehdy stavěly jako bludiště, ne jako trasa. Hledaly se barevné klíče, tajné stěny se odhalovaly osaháváním a mapa v rohu obrazovky byla plnohodnotná pomůcka. Zbraně měly rozdílnou spotřebu munice, takže se šetřilo, a lékárničky ležely tam, kde je designér chtěl mít, ne tam, kde je zrovna potřebujete. Šlo o hry postavené na znalosti prostoru: kdo znal level, prošel ho třikrát rychleji. Další generace k tomu přidala interaktivní kulisy a humor — Duke Nukem 3D od 3D Realms nechává rozstřílet skoro celé prostředí, staví levely jako skutečná místa s kiny a metrem a dodává hlavního hrdinu, který mluví. Žánr přitom nežil jen na PC: automatová mlátička Gang Wars (1989) od ADK připomíná, co slovo akce znamenalo v hernách, a Total Recall (1990) na Commodore 64 zase, jak vypadala akce podle filmové licence.

Všechno jsou katalogizovaná původní vydání. Hry označené jako hratelné se spustí přímo v prohlížeči přes emulátor vestavěný do stránky, takže odpadá instalace, plugin, registrace i stahování. Vyberete titul, počkáte na načtení a hrajete v původním rozlišení i tempu.