Raiden

Někdy stačí slyšet ten zvuk — výstřely, výbuchy, monotónní hudba vylézající ze Sound Blasteru — a ruce automaticky sahají na šipky a Ctrl. Raiden jsem poprvé viděl v herně na mincovém automatu, kde ho spolkl kluk vedle mě za pět minut a dvacet korun. Doma na PC jsem se mu pak mstil sám, zadarmo, tak dlouho, jak bylo potřeba.

Raiden je vertikální střílečka, původem japonský arkádový automat od Seibu Kaihatsu, na PC přišel v půlce devadesátek. Zasazení je klasicky úsporné: Zemi napadli mimozemšťané, vy sedíte v bojovém letounu a váš úkol je střílet všechno, co se hýbe. Tanky, lodě, helikoptéry, letadla, pozemní základny — vše padne pod vaše kanóny. Zápletka vás nezdrží ani minutu, což je přesně tak akorát.

Hra se ovládá jednoduše: pohyb, hlavní zbraň, bomba. Arkádový původ je cítit v každém detailu — obrazovka se posouvá neúprosně dolů, nepřátelé přicházejí ve vlnách, power-upy padají z rozstřelených konvojů. Zbraně lze upgradovat sbíráním barevných krystalů a výběr mezi blesky a rozptýlenou střelbou dodává hře alespoň základní taktické rozhodování. Obtížnost je slušná — ne brutální jako u japonských bullet hell her, ale dost, aby vás levely na konci daly do kolen. Dvěma hráčům najednou na jedné klávesnici to ale nefungovalo úplně pohodlně, na to byl tehdejší hardware spíš pětinásobná tragédie.

Co Raiden přinesl PC hráčům v roce 1994, byl čistokrevný arkádový zážitek doma, bez nutnosti vozit se do herny. Port není dokonalý — arkádový originál měl trochu plynulejší animace a lepší zvuk — ale na 486 to běželo, vypadalo přijatelně a hrálo se přesně tak, jak člověk čekal. Vizuálně hra dnes vypadá jako výsledek náhodného generátoru vojenské techniky, hudba je opakující se smyčka, která se po deseti minutách zarývá do mozku způsobem, ze kterého není úniku. Jedni to mají rádi, druzí ne.

Dnes Raiden sedne hlavně těm, kdo chtějí krátkou, soustředěnou relaci bez příběhu, tutoriálů a otevřených světů. Dvacet minut, pár životů, pěkná řada výbuchů. Jako retro zážitek v prohlížeči funguje dobře právě proto, že od něj nečekáte víc, než co nabízí — a on přesně tolik nabídne.