Mortal Kombat 4

Pamatuju si ten moment v herně na Žižkově, kdy jsem poprvé uviděl MK4 na arkádovém automatu. Tři rozměry, polygonové postavy, krev tekoucí jako za starých časů — a já si říkal, jestli Midway ví, co dělá, nebo jestli jen panikařil, protože Tekken a Soul Edge mu pomalu ukusovaly trh.

Mortal Kombat 4 z roku 1998 byl přechodem série do třetího rozměru, a to docela pozdě — konkurence tenhle krok udělala o pár let dřív a zvládla ho lépe. Děj navazuje na předchozí díly: Shao Kahn byl poražen, ale klid nenastal. Padlý bůh Shinnok se s pomocí černokněžníka Quan Chiho vymanil z Netherrealmu a začal novou hrozbu pro Earthrealm i Edenii. Liu Kang, Raiden a spol. tedy znovu vytáhnou do boje. Nic převratného, ale na bijačku z té doby dostačující záminka.

Hratelnost stojí na klasickém dvourozměrném pohybu obohaceném o možnost vyhnout se do strany — tahle mechanika na PC nikdy nefungovala tak plynule jako na arkádě a já ji použil asi třikrát za celé hraní. Sestava bojovníků je solidní, každý má svůj styl a speciály, fatality jsou přítomny v tradičním formátu. PC port z toho roku však trpěl tím, čím trpěly skoro všechny porty — ovládání na klávesnici bylo mučení a správný gamepad byl tehdy spíš výjimka než pravidlo. Sound Blaster tu hlasité oznamování speciálů a charakteristické zvuky reprodukoval v pořádku, ale grafika na nižším hardwaru vypadala jako plastové figurky po nehodě.

MK4 se pamatuje jako ten díl, který série potřebovala udělat, ale moc ji to nepomohlo. Polygonové postavy zestárly krutě — zatímco sprite-based předchůdci mají dnes svůj charakter, tohle vypadá jako raná 3D grafika bez omluvy. Quan Chi jako nová postava byl zajímavý přírůstek a v sérii vydržel, to musím uznat. Jinak je to ale splněná povinnost, ne triumf.

Dnes MK4 sedne hlavně těm, kdo ho tehdy hráli a chtějí si ověřit, jestli byl opravdu tak průměrný, jak si pamatují. Odpověď je: přibližně ano. V prohlížeči přes DOSBox-X nebo podobné emulátory funguje bez větších zádrhelů, a pokud si nastavíte rozumný gamepad, dostanete aspoň funkční zážitek. Jako historická zastávka na cestě série k pozdějším dílům má smysl. Jako bijačka roku 1998 prohrál MK4 souboj s konkurencí stejně přesvědčivě jako mnozí jeho bojovníci v Netherrealmu.