Vengeance of Excalibur

Rok 1991, monitor se sune do tmy a z reproduktoru Sound Blasteru šumí intro k pokračování hry, u které jsem předtím strávil víc hodin, než bych chtěl přiznat rodičům. Vengeance of Excalibur od Synergistic Software navazuje na jejich artušovské RPG Excalibur a znovu vás hodí do středověké Anglie plné rytířů, magie a rozhodnutí, která se vracejí jako bumerang.

Příběh startuje v době, kdy je království konečně v klidu — což v každé dobré fantasy znamená, že pohroma je za rohem. Svět krále Artuše, jeho rytíři a celá mytologie kulatého stolu slouží jako kulisa pro klasické dobrodružství v duchu artušovských legend. Není to žádný historický dokument, ale ani laciná exploatace — Synergistic k látce přistupovali se zjevnou úctou.

Hratelnost je mix RPG a adventury, jaký byl v přelomu osmdesátých a devadesátých let typický pro americká PC studia. Pohybujete se po mapě, spravujete skupinu postav, řešíte úkoly a bojujete v tahových nebo poloakčních soubojích — přesný pocit ze soubojového systému závisí na tom, jak moc si vzpomínám a jak moc si vymýšlím, takže to necháme na vašem vlastním zážitku. Ovládání bylo na svou dobu solidní, i když dnes menu přes menu přes menu bez možnosti kliknutí myší dokáže zchladit i otrlého retro nadšence.

Co na hře zestárlo dobře, je atmosféra. Synergistic uměli vyprávět příběh vizuálními prostředky — detailní statické obrazovky lokací, dobová ikonografie a pocit, že svět existuje i mimo váš zorný úhel. Co zestárlo hůř, je přístupnost. Hra předpokládá, že hráč přišel z jedničky, ví co dělá a má čas číst manuál. Kdokoli, kdo manuál nezná nebo nehrál předchůdce, strávil v roce 1991 nezanedbatelnou část večera zírám na obrazovku se záhadným výrazem.

Dnes Vengeance of Excalibur sedne hráčům, kteří mají rádi staré americké RPG s adventurními prvky, artušovskou mytologii a jsou ochotni odpustit hře, že nepodá pomocnou ruku. Spustit ji dnes v prohlížeči přes DOSBox emulaci je záležitost minut — a pokud máte za sebou první Excalibur, je to správná tečka za příběhem, který začal o pár let dřív. Pokud ne, začněte tam. Jinak budete jako já v devadesátém prvním: zmateně pobíhat po mapě a doufat, že se to samo vysvětlí.