Mad TV

Červen 1991, venku vedro, já sedím ve sklepě s větrákem na plné obrátky a snažím se přijít na to, proč mi zrovna vypadl hlavní moderátor uprostřed přímého přenosu. Mad TV tehdy vypadalo jako odpověď na otázku, kterou nikdo vědomě nepoložil — co kdyby si člověk mohl zahrát na šéfa televizní stanice, ale pořádně cynicky?

Rainbow Arts vydali v roce 1991 simulátor, kde hráč řídí televizní stanici od vysílacích práv přes programové schéma až po krizový management živého vysílání. Nejde o žádnou lehkou správu tabulky — jde o nervydrásající provoz, kde se věci kazí ve chvíli, kdy si myslíš, že máš konečně plán. Zasazení je záměrně přepálené, humor černý a ta televizní branže vypadá přesně tak, jak ji většina lidí tušila i bez zákulisních dokumentů.

Hratelnost stojí na dvou vrstvách. První je strategická — kupuješ pořady, obsazuješ časy, hlídáš rozpočet a snažíš se vytlačit konkurenci z trhu. Druhá vrstva je arcade management přímo v průběhu vysílání, kde musíš v reálném čase řešit technické výpadky, nespolehlivé herce nebo třeba pětiminutovou díru v programu. Kombinace těchto dvou režimů je to, co hru odlišuje od obyčejné tabulkové simulace — nikdy si nejsi jistý, že máš vyhráno. Ovládání je trochu neohrabané a rozhraní vyžaduje trpělivost, která dnes mladšímu hráči připadne jako trest, nikoli součást zábavy.

Co si pamatuju nejvýrazněji, je pocit nestability. Hra tě nikdy nenechá dýchat. Zestárla nerovnoměrně — základní myšlenka je pořád geniálně prostá a ten chaos v reálném čase funguje dodnes, ale vizuálně jde o typický DOS produkt roku 1991 bez ambicí přesvědčit kohokoliv esteticky. Dokumentace a tehdejší manuály byly nutností, ne volitelným čtením — bez nich jsi tápal déle, než bylo příjemné.

Dnes sedne hlavně těm, kdo mají rádi simulátory s pevným kousnutím a nevadí jim, že hra nebude trpělivě vysvětlovat každý systém. V prohlížeči přes DOSBox emulátory je dostupná bez problémů a stačí dvacet minut, aby bylo jasné, jestli tahle kombinace stresu a černého humoru za to stojí. Mně stála — a stojí dodnes.