Marvel vs. Capcom: Clash of Super Heroes z roku 1998 je vyvrcholení série crossoverových bojovek, které Capcom stavěl na desce CPS-2 od poloviny devadesátých let. Po X-Men vs. Street Fighter a Marvel Super Heroes vs. Street Fighter je tohle první díl, kde už nejde jen o Street Fighter — do Capcomího rohu se dostali Mega Man, Strider Hiryu, Captain Commando, Jin Saotome z Cyberbots nebo Morrigan.

Systém je dvouhlavý tým s možností kdykoliv střídat. K tomu má každý hráč navíc náhodně přiděleného pomocníka, který na jedno stisknutí přiběhne, udělá jeden útok a zmizí — a je jich přes dvacet, včetně postav, které se jako plnohodnotní bojovníci nikam nedostaly. Nahoře běží tříúrovňový ukazatel super útoků a když ho naplníte, můžete spustit Duo Team Attack, při kterém na pár vteřin ovládáte oba své bojovníky naráz a soupeře doslova zavalíte.

Herně je to nejrychlejší a nejrozvolněnější věc, jakou tehdy Capcom dělal. Skoky do vzduchu jsou obrovské, vzdušná komba dlouhá, blokování v letu možné a obrana proti dobře vedenému útoku slabá. Kdo hledá vyvážený, přesně odměřený souboj, tady ho nenajde — tohle je hra o chaosu, efektu a o tom, kdo dřív dostane soupeře do rohu. Závěrečný boss Onslaught je typicky nefér automatový nepřítel se dvěma formami.

Zestárla velmi dobře. Pixelová grafika je pořád ostrá, animace bohatá a tempo se dodnes hraje líp než většina novějších pokusů o totéž. Slabinou je nevyvážený seznam postav — několik z nich je jednoznačně silnějších než zbytek — a fakt, že o dva roky později přišlo Marvel vs. Capcom 2 s třemi bojovníky v týmu a padesáti šesti postavami a téhle jedničce hodně bere pozornost. Přesto: pokud chcete pochopit, odkud se ten styl vzal, začíná se tady.