Soul Edge

Soul Edge je arkádová bojová hra od Namca z roku 1996 a je důležitá především jako přímý předchůdce slavné série Soulcalibur. Na rozdíl od tehdy dominantních rváčů založených na pěstech a kopech vsadil Soul Edge na souboje se zbraněmi, kde každý bojovník třímá jiný typ meče, kopí nebo jiné čepele, což soubojům dávalo osobitý rytmus a dosah.

Ústředním motivem je legendární prokletý meč Soul Edge, o který jednotliví válečníci usilují, a kolem něhož se točí příběhové pozadí postav. Hra běžela ve trojrozměrné grafice a přinášela plynulý pohyb po aréně, díky čemuž vynikala mezi konkurencí. Právě zde se objevily zárodky postav a mytologie, které pak rozvinula úspěšná série pokračování.

Dnes je Soul Edge zajímavý hlavně jako výchozí bod jednoho z nejrespektovanějších zbraňových bojových systémů v historii žánru. Ve své době představoval svěží alternativu ke klasickým rváčům a položil základy toho, co Soulcalibur dovedl k dokonalosti. Pro fanoušky bojovek je to kus historie, který stojí za poznání.

Soul Edge od Namco je základ jedné z nejvýraznějších bojových sérií a zároveň hra, která ukázala, že zbraně v bojovce nejsou jen kosmetika. Když spolu bojují dva lidé s meči, mění se úplně všechno: vzdálenost, načasování i to, co znamená obrana.

Namco tehdy vydávalo Tekken a Soul Edge je jeho protipól. Zatímco Tekken staví na končetinách a na blízkém boji, Soul Edge staví na dosahu zbraně a na tom, že jeden dobře načasovaný sek rozhodne mnohem víc než pět úderů pěstí.

Jak se to hraje

Základ je horizontální sek, vertikální sek, kop a blok. Rozdíl mezi horizontálním a vertikálním útokem je klíčový: vertikální útoky jsou rychlejší a přesnější, horizontální mají větší záběr a hůř se jim uhýbá. Celý souboj je vlastně přetahovaná o to, který typ útoku se v danou chvíli hodí.

Blok je aktivní a stojí vás pozici. Zbraně se při srážce zastaví a hra tenhle moment zvýrazňuje — chvíle, kdy se dvě čepele setkají, je zároveň chvíle, kdy někdo získá iniciativu. Kdo umí odrazit útok ve správný moment, otevře si prostor na vlastní sérii.

Důležitou roli hraje okraj arény. Vypadnutí z plochy znamená okamžitou prohru kola, takže tlačit soupeře k okraji je stejně platná strategie jako ubírat mu život. Znamená to, že pozice v aréně je součást boje a nikdy se nedá ignorovat.

Postavy se liší zbraněmi víc než styly. Dlouhý meč, krátké čepele, kopí, katana — každá zbraň má vlastní ideální vzdálenost a hra vás nutí ji hledat. Bojovník s kratší zbraní musí dovnitř, bojovník s delší zbraní musí soupeře udržet venku.

Jednohráčský postup je žebříček s vlastními zakončeními pro každou postavu a hra k němu přidává systém, kde se zbraň dá v průběhu měnit. Není to hluboká vrstva, ale dává důvod hrát žebříček víc než jednou.

V čem zestárl dobře a v čem ne

Dobře zestárl souboj se zbraněmi. Střet čepelí je čitelný a uspokojivý a rozdělení útoků na horizontální a vertikální je princip, který funguje dodnes. Zestárla i práce s arénou — hrozba vypadnutí drží souboj v pohybu.

Hůř zestárla grafika. Modely jsou z první generace trojrozměrných bojovek a vedle nástupců vypadají hrubě. Hůř zestárl i pohyb do stran, který ještě není rozvinutý do plnohodnotné mechaniky, takže se boj drží v rovině víc, než by u zbraňové bojovky bylo přirozené.

Kde začít

Vyberte si postavu s delší zbraní a naučte se držet soupeře na dálku. Zkoušejte střídat horizontální a vertikální seky a sledujte, kdy soupeř přestane blokovat. A pořád sledujte, kde jste v aréně — většina proher začíná tím, že si hráč nevšimne okraje.

Přímé srovnání nabízí v katalogu Tekken a jeho vyspělejší pokračování Tekken 3. Kdo chce zbraně v úplně jiném pojetí, najde je v Mortal Kombat 4.