Xenophage - Alien BloodSport

Rok 1995, na trhu bojovek zuří válka. Mortal Kombat 3 právě vyšel, každý druhý vývojář chrlil svého klona s litry pixelové krve a myslel si, že to stačí. Do téhle přeplněné arény vstoupil Xenophage: Alien BloodSport od Argo Games — a alespoň v jednom ohledu se odlišoval.

Základ příběhu je překvapivě nápaditý na tehdejší poměry žánru. Mimozemská civilizace, unavená nudou vlastního přežití, si jako zábavu zvolila to nejpřímočařejší: nalákat a zajmout zástupce různých druhů a nechat je vzájemně se vyvraždit v aréně — o právo přežít a vrátit se domů. Krvavé gladiátorské hry v galaktickém měřítku. Mortal Kombat to nikdy takto explicitně neformuloval, tady to byl aspoň záměr.

Hratelnostně jde o klasickou 2D bojovku s přímou perspektivou, špeky krve a sadou speciálních pohybů vázaných na kombinace kláves. Xenophage se nijak zásadně nevymyká tehdy zavedeným konvencím — kdo hrál MK nebo jeho klony, bude okamžitě doma. Co opravdu zaujme, je vizuální stránka: roster postav je pozoruhodně různorodý a tvarově originální. Nejde o lidské bojovníky v kostýmech, ale o skutečně bizarní mimozemské tvory s různou tělesnou schránkou. To dávalo každému zápasu aspoň vizuálně svěží charakter. Bossové jsou solidní jízda, i když ne na zapamatování. Údajně tu byl i skrytý odemykatelný charakter — tehdy povinná výbava každé sebevědomé bojovky.

Co se nepodařilo? Xenophage trpěl tím, čím trpěla spousta menších titulů mimo velká studia: nižší kvalitou animací a méně přesnou odezví ovládání. Vedle tehdy rostoucí konkurence to bylo znát. Hra měla ambice, ale technické provedení ji táhlo ke dnu. Dnes to zestárlo přesně tak, jak byste čekali — ztuhlé, trochu dřevěné, s tím specifickým pocitem softwaru, který se pokoušel o víc, než mu dovoloval rozpočet.

Dnes Xenophage sedne hráči, který nechce znovu Mortal Kombat nebo Street Fighter, ale zajímá ho kuriozita z roku 1995 s neobvyklou vizuální identitou. V prohlížeči přes DOSBox online je to záležitost na hodinku nebo dvě — zjistit, jak vypadaly mimozemské bojovky, než žánr přešel do 3D a podobné pokusy přestaly mít smysl. Historická hodnota tu přesahuje herní hodnotu. Ale to k většině věcí z té doby platí taky.