Quik The Thunder Rabbit

Rok 1994, DOS prompt bliká a já spouštím něco, co jsem si půjčil od spolužáka na disketě bez jakéhokoli popisu. Na obrazovce vyskočí králík s bleskem v názvu. Dobře, tohle bude buď příjemné překvapení, nebo čtvrthodina ztracená z odpoledne.

Quik the Thunder Rabbit je plošinovka od francouzského studia Stywox, která neskrývá, kde bere inspiraci. Vezmete antropomorfního zvířecího hrdinu, přidáte pohádkovou zápletku o zachraňování vesnice, zasadíte ho do barevných světů plných nepřátelských tvorů a máte produkt, který se v roce 1994 na DOSu pokoušel konkurovat konzolové produkci. Příběhové pozadí je prosté — králičí vesnici dochází mrkev a Quik musí najít legendární semeno, které zásoby obnoví. Absurdnější záminky na herní výpravu jsem viděl, ale tato má alespoň charakter.

Hra je rozdělená do čtyř světů, každý se čtyřmi úrovněmi. Cíl v každém levelu je prostý: najít východ. Cestou po vás jdou různé potvory, překonáváte plošiny a sbíráte, co se dá. Ovládání je přímočaré, odezva solidní na poměry DOSových plošinovek, které notoricky trpěly na to, že klávesnice nebyla joystick. Quik se pohybuje svižně, což sedí k názvu, a hra neplýtvá časem na zbytečné zdržování. Co ale sedí méně, je variabilita — čtyři krát čtyři úrovně je řekněme skromná porce a obtížnost nikdy pořádně nestoupne do patra, kde by to začalo pálit.

Co si na Quikovi pamatuju, je vizuál. Na DOS poměry roku 1994 byly sprity barevné a čitelné, prostředí měla osobitost. Stywox evidentně věděl, co dělá graficky. Hudba a zvuky byly přijatelné, Sound Blaster to ocenil. Problém je, že hra nedosáhla na tu úroveň návykovosti, která dělala z Jazze Jackrabbita nebo Crystala Cavesa tituly, u nichž jste zapomínali na večeři. Quik je poctivý průměr — žádná katastrofa, ale ani nic, co by vás donutilo o tom mluvit druhý den ve škole.

Dnes si ho zahrajte, pokud vás zajímá, jak vypadala druhá liga DOSových plošinovek devadesátek. Jako historický dokument je to zajímavé — studio bez velkého rozpočtu se pokoušelo o žánr, který na PC vždy trochu kulhal za konzolemi. Hodina, možná dvě, a máte hotovo. Horší způsoby, jak strávit odpoledne, jsem v archivu oldgame.cz rozhodně viděl.