Dungeon Master 2: Legend of Skullkeep

Pamatuju si ten moment, kdy jsem poprvé vyšel z podzemí na otevřené prostranství. Čekal jsem dungeon — dostal jsem svět. Dungeon Master 2: Legend of Skullkeep byl v roce 1995, kdy dorazil na PC do Evropy, přesně taková hra, která dala facku zažitým očekáváním.

FTL Games položily základy v roce 1987 originálem, který prakticky definoval žánr krokovacích dungeonů v reálném čase. Dvojka, vydaná nejprve v Japonsku roku 1993 a postupně na dalších platformách včetně Amigy, Sega CD a PC, na tento základ navazuje — ale rozšiřuje ho doslova i do šířky. Cílem je opět zastavit Lorda Chaose, tentokrát ukrytého v pevnosti Skullkeep, kam musíte proniknout přes vnější mapy, vesnice a teprve pak klasická podzemní patra.

Hratelnost staví na osvědčeném — pohyb po čtvercové mapě, reálný čas, klikání na ikony kouzel a zbraní, správa party čtyř postav. Klíčová novinka je obchodování a interakce s vnějším světem, což dodává hře lehký nádech adventury. Inventář a crafting jsou oproti jedničce propracovanější, takže skládání předmětů a míchání ingrediencí zabere solidní část herní doby. Ovládání je stále výhradně myší a funguje intuitivně — kdo hrál jedničku, sedne si a za pět minut na to zapomene. Kdo nehrál, stráví prvních dvacet minut tím, že omylem nakrmí celou party jedovatými houbami.

Co dvojce zestárlo nejhůř, je navigace v otevřených exteriérech. Čtvercová mřížka venku působila uměle už tehdy, dnes to čtenáři map s nulovou tolerancí frustrace nedoporučuju bez tužky a papíru. Grafika na druhou stranu překvapí — detailní sprity monster a efekty kouzel v roce 1994 vypadaly seriózně, a i dnes mají tu pixelovou hutnost, která casual moderní RPG postrádají. Atmosféra Skullkeepu — to tmavé, industriálně mechanické prostředí — je vzdálená fantasy klišé a o to zapamatovatelnější.

Dnes dvojka sedne těm, kteří s jedničkou vyrůstali a chtějí víc kontextu a méně slepých chodeb. A pak těm, kdo mají chuť na RPG, kde hra nikoho za ručičku nevede a smrt za špatně načasovaný útok je standardní součást výuky. V prohlížeči přes DOSBox ji rozchodíte bez problémů — a upřímně, vytisknout si mapku na čtverečkovaný papír je dodnes lepší pocit než jakýkoli GPS marker na minimapě.