Tuhle hru mi jednou posunul spolužák na disketě s tím, že to je „jako Dungeon Master, ale s přírodou". Neměl úplně pravdu, ale nebyl ani úplně mimo. Crystals of Arborea od Silmarils vyšlo v roce 1990 a bylo to jedno z těch francouzských RPG, která se tehdy snažila hrát ve stejné lize jako britská a americká konkurence — s různým výsledkem.
Hra se odehrává ve fantasy světě Arborea, kde musíte sebrat rozptýlené krystaly a zachránit říši před temnotou. Jde o RPG s pohledy do přírody v reálném čase, kombinované se strategickými prvky — spravujete základnu, posíláte skupiny na průzkum a bojujete s tím, co na vás v lesích a jeskyních čeká. Na rok 1990 to byl celkem ambiciózní mix, který se moc jiných her té doby neodvážilo zkoušet.
Ovládání bylo i na tehdejší dobu trošku rozkročené do všech stran najednou. Pohyb v krajině, správa táborů, souboje — každá část měla svou vlastní logiku a chvíli trvalo, než se to celé v hlavě poskládalo. Souboje probíhaly v reálném čase a vyžadovaly určitou rychlost reakce, ale AI nepřátel nebyla kdovíjak propracovaná, takže se na to dalo přijít. Grafika byla barevná, s poměrně pěkně vykreslenou krajinou — Silmarils vždy uměli z VGA dostat víc než průměr. Hudba dělala co mohla.
Co hře zůstávalo trošku dlužno, byla hloubka. Příběh šel po povrchu, postavy neměly moc co říct a ten strategický rozměr nebyl ani dost hluboký, aby uspokojil tahové hráče, ani dost rychlý, aby to byl pořádný akční zážitek. Sedělo to někde mezi. V roce 1990 to bylo zajímavé experimentování, dnes to vypadá spíš jako slušný návrh hry, která mohla být o dost lepší. Silmarils nicméně šli ve stejném duchu dál — Ishar, který přišel o rok a půl později, byl výrazně uhlazenější.
Komu dnes Crystals of Arborea sedne? Primárně těm, kdo rádi prozkoumávají slepé větve herního vývoje. Je to kousek, který ukazuje, jak se na přelomu osmdesátých a devadesátých let hledaly hranice žánrů — ne vždy úspěšně, ale vždy s chutí zkoušet. V prohlížeči ji dnes rozeběhnete bez velké námahy a udělat si vlastní názor za odpoledne je reálné. Nostalgický záběr má ale spíš úzký — pokud jste Arboreu v devadesátkách nehráli, nečekejte, že vás dnes omráčí.
old
