Atic Atac

Atic Atac vydala v roce 1983 firma Ultimate Play The Game a je to jedna z těch her, které na ZX Spectru posunuly laťku o celý stupeň. Napsali ji bratři Stamperovi a i po čtyřiceti letech je vidět, proč se o Ultimate mluvilo jako o nedostižné značce: hra vypadá výtvarně jinak než všechno kolem, běží plynule a její struktura má hloubku, kterou tehdy většina arkád ani nezkoušela.

Jste zavření v obrovském strašidelném zámku, který se skládá z desítek obrazovek propojených dveřmi, schodišti, padacími poklopy a tajnými chodbami. Cílem je najít tři části klíče ACG, složit je a odejít hlavním vchodem. Na začátku si vybíráte jednu ze tří postav — rytíře, čaroděje nebo sluhu — a ta volba není kosmetická. Každý má jinou zbraň, jiné tempo a hlavně jiné zkratky: dveře, které pro rytíře nic neznamenají, sluha projde, a čaroděj má vlastní síť tajných průchodů. Znamená to tři různé cesty zámkem.

Zdraví je řešené elegantně: v rohu obrazovky se otáčí pečená kuřecí stehna, která se postupně ujídají sama od sebe. Když nenajdete jídlo, umřete hlady. Jídlo je rozeseté po místnostech a hledání potravy tak tvoří druhou vrstvu hry vedle hledání klíče.

Slabiny jsou dobové. Neexistuje mapa ani ukládání, takže si zámek musíte nakreslit na papír, jinak se ztratíte. Nepřátelé se objevují nepravidelně a někdy vás zaskočí hned po vstupu do místnosti. A tempo je nekompromisní — jedna nešťastná chodba vás dokáže připravit o půl hodiny postupu.

Uživatelské hodnocení v databázi ZXDB drží dlouhodobě kolem 8,4 z deseti při stovkách hlasů, což je na Spectrum špičkové číslo. Zaslouženě: tohle je pořád hratelná hra, ne jen muzejní kus.