Pátou díl Ultimy čekám s rozpaky každý čas, kdy si ji pustím. Není to proto, aby byla špatná, ale protože to v ní s hráčem nehýbe mírně — buď tě zcela pohltí, nebo tě vypudí zpátky na plochu. Origin Systems v roce 1988 postavili fantasy epopej, která si nemínila hrát na bezpečnost.
Jsi v zemi Britannia, která se zbláznila. Pravý panovník na trůn se nevrací, místo toho tu vládne podivný tvor jménem Guardian — a jeho vůle se zračí v pěti Columns of Virtue, kterých se musíš zbavit. Cesta vede přes jeskyně, věže a letiště, potkáš desítky postav s vlastními příběhy a cíli. Hra ti nedá návod, jen tě vypustí do světa. Musíš koukat, poslouchat, zapisovat si, co ti lidé řeknou.
To je právě ona dvojitá tvář. Hraje se přes textové příkazy, zatímco na obrazovce se odehrává akce — průzkum, souboje v reálném čase, řešení hádanek. Není to koulaté zvyknutí; chce to trpělivost a logiku. Když se zahraješ, magnet tě drží při řešení hlavolamu, která se odkrývají vrstva za vrstvou. Když ne, budou tě otravovat opakované boje a potřeba tancovat si se sebou, jak se vůbec dostaneš, kam chceš.
Ultima V znamenala zlom proto, že poprvé v sérii fungovala tak, jako by si tvůrci mysleli, že hráč není idiot. Atmosféra tmavší než v dosavadních dílech, svět plný propojení a důsledků — to bylo novinkou. Na druhou stranu se hra v některých chvílích dostane do pozice, kdy víš, že jsi neguje a teď si budíš musel pamatovat jednu větu od průběžného NPC a jen v jednom konkrétním místě v mapě. Bezútěšné.
Zestárla zvláště — ne proto, že by byla jednoduchá, ale protože nevysvětluje, co od tebe chce, a průvodce na papíře už dávno dočichnil. Je to hra, která potřebuje průvodce nebo Wiki, aby se v ní nevrtala bez cíle. Ale chytí-li tě, je to nejzabavnější věc, kterou můžeš v DOSu s menuetkou hrát.
Dnes si ji zahraju skrz emulátory nebo originalní instalaci s trochou pokory a wikipedie po ruce. Není to zábavná hádanka na předvečer, je to poslání. A pokud máš čas a chuť nechat se zaměřit na světem bez dotěku řetězce, která tě vede jako medvěda — máš zde něco neobvyklého a stále chytivého.
old
