Bouncing Babies

Rok 1984, monitor CGA, čtyři barvy a nepříjemně pisklavý reproduktor. Z okna hořící budovy se řítí miminko. Stojíte dole s plachtou a víte, že máte půl sekundy na reakci.

Bouncing Babies je akční hra od Davea Baskina z roku 1984 pro MS-DOS. Premisa je tak absurdní, že by dnes žádné studio nemělo šanci ji vydat bez PR krize: z hořícího domu vypadávají miminka a vy je musíte chytat na trampolínu a odrážet do sanitky. Žádný příběh, žádný kontext. Jen padající děti a rostoucí tempo.

Ovládáte dva hasiče, každý stojí na jednom konci trampolíny. Pohybujete jimi nezávisle pomocí numerické klávesnice nebo kurzorových kláves, plachta se mezi nimi napíná a prohýbá podle jejich pozice. Cílem je správně nastavit úhel odrazu tak, aby miminko doletělo do sanitky zaparkované na kraji obrazovky. Zní to jednoduše. Není. S každou vlnou přibývá dětí, tempo se zrychluje a vy začnete dělat přesně ty chyby, které jste si říkali, že nikdy neuděláte. Každé chycené a úspěšně odražené miminko vydá zvuk, který tehdy zněl vesele a dnes je lehce znepokojivý.

Hra si nestěžuje na svůj věk, protože žádný věk vlastně nemá — tohle je základ žánru reflexních arkád, holá mechanika bez omáčky. Co zestárlo, je tolerance: dnešní hráč přivyklý na tutoriály a ukládání pozic tady dostane nulu a rychlou smrt. Žádná omluva, žádné vysvětlení. To byl tehdy standard a v roce 1984 to bylo naprosto v pořádku. Dnes to působí jako ledová sprcha, ale pro určitý typ hráče je to přesně to, co hledá.

Bouncing Babies dnes sedí těm, kdo chtějí pochopit, z čeho vyrůstaly pozdější arkády, nebo prostě potřebují pět minut čistého stresu bez nutnosti instalace. V prohlížeči běží bez problémů a původní hratelnost zůstala netknutá — což je zároveň její největší přednost i největší omezení. Dvacet minut s ní postačí, abyste věděli vše, co o ní vědět potřebujete.