Rok 1992, jaderná apokalypsa a čtyři frakce, které se perou o trosky světa. Zní to jako scénář, který by dnes prodávali jako AAA titul za padesát euro — tehdy to bylo tuctem pixelů na disketě od vydavatele QQP.

Battles of Destiny od Holistic Design je tahová strategie zasazená do postapokalyptického světa po jaderné válce. Žádné fantasy elfové, žádné historické bitvy — jen spálená mapa planety a několik frakcí, které se rozhodly, že přežívat nestačí, chce se taky vládnout. Vyberete si jedno ze dvaceti plus herních území, nastavíte počet soupeřů a pak se vrhnou do tahového přetahování o kontrolu nad zbytky civilizace.
Hratelnost stojí na klasickém tahovovém základu — jednotky, pohyb, souboj, ekonomika. QQP v té době tahové strategie vydávalo ve velkém a Battles of Destiny do jejich katalogu zapadá poměrně přesně. Výběr map dával hře slušnou znovuhratelnost na dobu, kdy to ještě nebylo samozřejmostí. Podpora více hráčů na jednom počítači — typická hotseat záležitost — byla bonus, díky kterému jsem si tenhle typ hry pamatoval i přes zimu, kdy za oknem pršelo a nikdo neměl chuť jít ven. Ovládání bylo přímočaré, manuál nutný, interface zhruba tak přívětivý jako daňové přiznání.

Co hře dnes zestárlo nejhůř, je vizuální stránka — a to říkám jako člověk, který má k VGA paletě z roku 1992 sentimentální vztah. Battles of Destiny nebyla graficky oslnivá ani tehdy. Zvuková složba na PC reproduktoru byla funkční, Sound Blaster ji pozdvihl na snesitelnou. Silnou stránkou naopak zůstávalo zasazení — postapokalypsa jako herní prostor byla v té době v žánru tahových strategií spíš rarita, většina konkurence volila středověk nebo sci-fi vesmír. Tahle hra šla jinam, a to se počítá.

Dnes Battles of Destiny sedne tomu, kdo si chce připomenout, jak vypadaly tahové strategie před tím, než přišlo Civilization II a nastavilo laťku jinam. Není to mistrovské dílo, ale je to poctivý žánrový produkt své doby — bez zbytečného hluchého místa, s dostatkem map na to, aby vás na pár večerů bavila. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedete bez potíží, a pokud vás fascinuje, jak vypadal herní design na začátku devadesátek, je to platný dokument doby.