Rok 1994, pozdní odpoledne, monitor CRT hučí a já se snažím pochopit, proč moje nová kolonie na vzdálené planetě právě vyhladověla, přestože jsem ji zásoboval lodi po lodi. Alien Legacy byl přesně ten druh hry, která vás nechá dělat chyby dřív, než vůbec pochopíte pravidla — a přitom vás nepustí od klávesnice.

Za hrou stojí Joe Ybarra, který se podílel na sérii Starflight, a ten vliv je znát. Alien Legacy je vesmírná strategie zasazená do roku 2043, kdy lidstvo narazilo na nepřátelskou mimozemskou civilizaci a muselo v rychlosti vyslat kolonizační lodě k Alfa Centauri. Hráč přebírá velení nad touto výpravou: buduje kolonie, spravuje zdroje, zkoumá sluneční soustavu a postupně odkrývá, co se tady vlastně stalo před jeho příjezdem. Příběhová vrstva není jen kulisa — je to páteř celé hry.
Hratelnost kombinuje správu kolonií, výzkum technologií, diplomatické a vojenské rozhodování a průzkum systému. Není to akce, tempo je záměrně pomalé a hra vás nutí přemýšlet s předstihem. Rozhraní je pro rok 1994 přehledné, i když dnes by si zasloužilo popis „funkční bez příkras". Největší síla mechanik spočívá v propojení — co se děje na jedné planetě, ovlivňuje zdroje jinde, a podcenění logistiky se projeví se zpožděním, ale o to bolestivěji.

Co hru odlišuje od spousty dobových vesmírných strategií, je právě ta narativní hutnost. Alien Legacy nepůsobí jako generátor čísel s kosmetickým příběhem, ale jako svět s historií, kterou postupně skládáte dohromady. Zestárla pochopitelně grafika a zvuk — MIDI hudba dnes zní jako vzpomínka na zubařské čekárny devadesátek — ale základní herní smyčka a atmosféra drží překvapivě dobře. Jde o hru, na kterou se snadno zapomnělo, protože nikdy neměla velký marketing, ne proto, že by byla průměrná.

Dnes ji ocení hlavně hráči, kteří mají rádi strategie s příběhem a neděsí je pomalejší rozjezd. Pokud vás bavily věci jako Master of Orion nebo Space Empires, ale chcete k tomu ještě scénář, který stojí za čtení, Alien Legacy je příjemné objevení. V prohlížeči si ji zahrajete bez nutnosti řešit DOSBox ručně — a první hodina vám ukáže, jestli vás chytne. Mě chytla tehdy. Překvapivě chytí i dnes.