Hammer of the Gods

Pamatuju si, jak jsem v půlce devadesátek seděl nad rozlišením 640x480 a čuměl na strategické hry s vikingy s pocitem, že tahle tematika si zaslouží víc než pár pixelů sekyry. Hammer of the Gods z roku 1994 od Holistic Design přišel v době, kdy tahové strategie zažívaly zlatou éru — a pokusil se do ní vnést severskou mytologii naplno.

Hra tě postaví do role vikingského vládce, který rozšiřuje svůj vliv přes mořské výpravy, dobývání nových území a budování impéria v době, kdy Evropa ještě krvácela po pádu Říma. Zasazení je konkrétní a má atmosféru — nordická estetika, odkaz na Valhalu jako cíl každého správného válečníka, a nad vším to visící stín bohů, kteří nejsou jen kulisou, ale skutečnými hráči na mapě.

Jádro hry je tahová správa s důrazem na námořní průzkum a vojenské tažení. Spravuješ lodě, rekrutuješ bojovníky, vedeš nájezdy na pobřeží a diplomaticky (nebo mečem) jednáš s ostatními vládci. Systém není složitý jako pozdější 4X tituly, ale má svůj rytmus. Problém je, že rozhraní v roce 1994 nevypadalo uživatelsky přívětivě ani tehdy — dnes to chce dávku trpělivosti a ochotu číst manuál, který kupodivu stojí za přečtení.

Co Hammer of the Gods odlišovalo od dobových konkurentů, byl ten božský rozměr. Ódin, Thor a spol. nejsou jen ikonky v rohu obrazovky — jejich přízeň nebo hněv reálně ovlivňují průběh tažení. To byl v roce 1994 nápad, který jiné strategie neměly. Bohužel AI soupeřů zestárla méně slavně a v pozdních fázích partie hra trochu ztrácí dech. Ale na poměry doby šlo o solidně vybudovaný celek.

Dnes sedne hlavně těm, kdo mají vztah k severské tematice a nevadí jim hrát hru, která vypadá jako tabulkový procesor s vikingy. Není to show piece, ale má duši. Pokud tě tahová správa impérií baví a chceš něco, co se nehledí do zrcadla tak upjatě jako moderní produkce, stojí za to strávit s ní odpoledne v prohlížeči — a zjistit, jestli si tě Ódin oblíbí dřív, než tě soupeř pošle do Valhaly.