Yie Ar KungFu 2

Když jsem otevřel tuhle hru, čekal jsem klasiku z arcade automatů. Dostanu něco zásadně jiného — domácí PC pojetí kung-fu boje z počátku nultých let, kde se všechno pohybuje, jako by běželo na bateriích, kterým se chýlí konec.

Yie Ar Kung Fu 2 je na DOS-u čistě bojovka v druhu jeden-na-jednoho. Tvoje postava se pere s různými soupeři v postupně těžších kláních. Není tu příběh, není tu zápletka — jen návrhářský soupis punků s orientálním jménem a nějaká choreografie ran, která se odehrává na černém pozadí, jako by se všichni nezdržovali na stejné ploše.

Ovládání je jednoduché. Šipky vlevo a vpravo pro pohyb, klávesy pro různé údery a kopy. Hra se snaží být responzivní, ale vidíš hned, že byla tvořena s vědomím, jaké jsou limity DOS-u. Animace postav jsou osekané do kostí, přechody mezi útoky ztuhlé. Není v tom žádný flow — střihneš si pár ran, počkáš, až se tvůj soupeř připraví, a zase znovu. Není to frustrující v tom smyslu, že by to bylo nefér. Je to nudné.

Nostalgie jí nepomohu — v roce 2000 už existovaly solidnější bojovky. Tekken, King of Fighters, Soul Calibur. Tohle vypadá jako projektik od hobbyisty, který chtěl zkusit, jestli takovou hru zvládne naprogramovat. Že zvládl? Ano. Že stojí za to hrát? Pořádně ne.

Dnes si ji zahraju jen v emulátoru na spuštění jedné části za večer, víc ze zvědavosti než z potěchy. Je to dobrý příklad toho, jak se moglo vyvinout laciné kopírování, když si software nekontroloval nikdo a tvůrce si myslel, že kung-fu téma stačí na to, aby se hra prodávala.