Super Space Invaders

Ty školitel aliens chce lidi odjet do vesmíru a koupit si nový vůz. Já jsem ale mladší a víc mi chutná střílet aliens přímo tady. Super Space Invaders je přesně to — klasická střílečka v duchu Taita z roku 1992, kterou někdo pojmenoval jako oficiální pokračování slavné osmdesátkové ikony, ačkoli s originálem nemá skoro nic společného než ideju.

Jedná se o průhlednou variaci na velmi starý recept. Tvá lodička stojí dole, aliens padají seshora, ty po nich házíš salvami. Čím jsi odsunula vlevo a vpravo, tím jsi měla větší prostor pro manévry. Když jsi je všechny postřílela, přijde další vlna. To je celá filosofie — nic složitého, nic vymyšleného.

Grafika je tvrdě plastová, ty pixelky vypadají, jako by je někdo složil z tvrdé gumy. Zvuky létají všude, ale moc tě nebavit nebudou — jsou to spíš tlumené cvaknutí a pískot, jako by alarm v školním tělocvičně pokřikoval na vzdálené metrů. Ovládání je jednoduchý jako facka — šipky doleva a doprava, mezerník na střelbu. Nic okolo toho.

Hra se nestará o balancování obtížnosti. Vlny se jen sypou a sypou, čím dál rychlejší, bez velkých změn v taktice. Nejdřív to zajímá, pak to nudí. Chybí jí to, co dělalo klasické Invaders zajímavější — jakási elegance v jednoduchosti, vystavěné napětí. Tady je to jen pílinkání bez hloubky.

Dnes si ji zahrát můžeš v DOSboxu přes prohlížeč, když se ti stýská po tom, jak to vypadalo v počítačovně. Není to hrozné, ale není to ani pádný důvod, aby sis ji stahoval. Je to jen další variace na velmi starý motiv, kterému se nepovedlo vlastně nic přidat. Super Space Invaders existoval, a teď už je jenom součástí archívu věcí, které měly tu smůlu být vydány příliš pozdě, když byl originál už dlouho zapomenutý.