Pamatuju si, jak jsem tenkrát seděl u monitoru a snažil se zjistit, co má společného Keňa s platidlem, které tamní zloděj nakradl. Byl jsem asi čtrnáct, myslel jsem si, že zeměpis ve škole je nuda — a pak přišla Carmen Sandiego a ukázala mi, že jsem vlastně skoro nic nevěděl.

Where in the World is Carmen Sandiego Deluxe je z roku 1992 a jde o rozšířenou, graficky vylepšenou verzi původní hry od Brøderbund. Hrací plocha je celý svět — doslova. Jako agent interpolu pronásleduješ členy gangu V.I.L.E. napříč desítkami zemí a v závěru se snažíš dopadnout samotnou Carmen. Žánrově je to detektivní vzdělávací hra, ale to druhé slovo si klidně škrtněte — vzdělávání tu probíhá mimochodem, zatímco vy zjišťujete, kde sakra leží Burkina Faso.
Mechanika je přímočará: na každém místě sbíráš stopy od svědků, které ti napovídají, kam zloděj zamířil — vlajka, měna, zeměpisný detail, jazyk. Pak si vybereš další destinaci a letíš. Čas ubíhá, letenky stojí herní čas, a když nestíháš, případ propadne. Deluxe verze přinesla oproti originálu výrazně vylepšenou SVGA grafiku, animace a dabing, takže z pohledu roku 1992 vypadala skutečně reprezentativně. Ovládání myší funguje bez potíží, rozhraní je čisté. Kde hra pálí, je brutální náročnost: stopy jsou někdy dost vágní a bez základních zeměpisných znalostí — nebo po ruce s encyklopedií — se prostě zasekneš.

Tohle je možná nejdůležitější věc, kterou o Carmen Sandiego musím říct: ve své době to byl jeden z mála případů, kdy vzdělávací software nebyl jenom pohyblivá učebnice s tlačítky. Brøderbund pochopil, že dítě se nenaučí nic, když ho k tomu donutíte — ale naučí se hodně, když ho hra vytočí tím, že neví odpověď. Mechanismus je jednoduchý a přitom funguje dodnes. Co zestárlo méně šťastně, je závislost na konkrétních encyklopedických faktech, která se mezitím změnila — některé země přestaly existovat, měny se proměnily, a hra o tom samozřejmě neví.

Dnes ji oceníte nejvíc, pokud vás baví detektivní logika a zeměpis vám není cizí alespoň v základech. Pro děti kolem deseti let může být opravdu obtížná — nestydím se přiznat, že jsem jako teenager někdy tápal taky. V prohlížeči si ji zahrajete v pár minutách bez instalace a je to příjemná připomínka doby, kdy počítačová hra mohla být zároveň chytrá, hezky nakreslená a trochu frustrující — a to všechno z dobrých důvodů.