Sir Loin

Sir Loin — když se podíváš na název, čeká tě něco jako středověký rytíř s mečem a štítem. Místo toho sedíš v kůži hovězího steaku, který se snaží přežít v kuchyni. Tenhle britský humor na Spectru měl grády.

Jde o jednoduchou plošinovku, kterou vydali někdy v osmdesátých letech. Sir Loin skáče po obrazovce, musí sbírat věci nebo se vyhýbat nebezpečí — klasická mechanika spektrové doby. Není to složitý puzzle, ani hluboko vyřešená strategie. Je to prostě promenáda po levelu s překážkami a dobrou trochou absurdního nápadu: jsi kus masa na talíři a snažíš se neuletět do pánve.

Ovládání je přímé, jak by mělo být. Skákat a sbírat. Grafika má tu zrnítozelenou atmosféru doby — Spectrum barvilo jen v palivu a bílé, takže všechno vypadá jako neon v husté mlze. Zvuk je stereotypní pípání. Není to monument, ale věděl jsem, co čekat, a Sir Loin to poskytnul bez flétny — lehká, bezstarostná hra na půl hodiny.

Dneska jsou takovéhle kusy především artefakty. Nenosí v sobě nic, co byste nenašli lépe někde jinde. Znamenitá práce pro domácího tvůrce osmdesátých let, který se rozhodl udělat si legraci z počítačové hry — a to si zaslouží respekt.

Pokud jste zvědavý, jak vypadala britská indie scéna na Spectru, nebo máte nostalgie na absurdní koncepty bez hlubšího smyslu, zkuste si ji dneska v prohlížeči. Není dlouhá, nebude vás mrzet a máte tím docela dobrý vhled do toho, co bylo vtipné v roce 1985.