Kickstart

Kickstart je jeden z těch spektrumovských титulů, který si dnes jen těžko představíš bez emulátoru — jednoduše proto, že v tiskopisech z doby se o něm píše máloco a navenek vypadá jako průměrný arcade platformer. Jenže právě v tom je kouzlo osmdesátkové scény: mezi stovkami her bez ambicí se občas mihne něco, co stojí za to.

Hraje se zde o kluci, který se propracovává přes překážky a nestvůry směrem k cíli. Žádná hlubší zápletka, jen čistý gameplay — to bylo dogma doby. Plátno je rozděleno na levou a pravou část, stínidla, které lze překonávat, a samozřejmě nepřátelé čekající na chybné kroky. Cíl je banální: přežij, posuň se dál, zkus další level.

Mechanika se drží přesně toho, co Spectrum umožňoval — skoky, sbírání předmětů, jednoduché kolize. Průběh hraní pak závisí na tom, jak si s těmito prvky hra pohraje. Kickstart si vybral cestu přímočarosti, která může být jak liberační, tak i nudná — záleží na náladě a expectations. Grafika je v typickém spectrumovském stylu, zvuky jsou ti, které si představíš (nebo spíš představuješ), když si řekneš „spektrum".

Zajímavé je, že takové hry přežily spíš jako kulturní artefakty než jako zábava. Dnes si Kickstart zahraješ proto, abys pocítil atmosféru doby, chápala mechaniku her bez tutoriálů a prostě zjistil, co hráči devadesátek a osmdesátek bavilo. Není to o tom, že by byla zapomnuta, spíš o tom, že čas s ní prostě zachází jako se vzácným nálezem v tržišti s e-shopem.

Komu sedne dnes? Těm, kdo si stage-based platformery bez křiče užívají pro jejich poctivost. Těm, kdo si chtějí hrát s emulátorem a prožít chvíli v plátně osmdesátkového Británie. Těm, kdo ocení, že hra jen kouká a čeká, co s ní uděláš. Spíš než zábava je to portrét doby.