Billiards Simulator

Kulečník na počítači. Prostě. Není tu příběh, není tu kampaň, není tu postava, která by ti dělala společnost. Jen ty, tvůj soupeř (nebo počítač) a zelený plát se čtyřmi kapsami v každém rohu.

Billiards Simulator je simulátor kulečníka z roku 1989 pro PC pod DOSem. Volíš si pravidla, rozměry stolu, způsob hry — singly, americký pool, tříbanda. Hra počítá trajektorie, úhly, třecí sílu, energii. Grafika je minimalistická: pohled shora, tyč se pohybuje po kříži, koule se kutálí podle fyziky, která se tvůrcům povedla překvapivě svěžě. Ovládáš výkon úderu, úhel nájezdu, spin na kouli. Nic jiného nepotřebuješ.

A v tom je problém i kouzlo zároveň. Hra je matematicky korektní, ale vizuálně jde o nejprostší možné řešení. Není tu dramatika, suspenze, není tu ani hlasitý "cink" když koule padá do kapsy. Hraju tři partie za sebou a přestane mě to bavit, protože zbývá už jen stereotyp — pozorovat, jak se váš dvacetkrát za sebou neuhodíte, a počkat si na svůj tah. Počítač není zábavným soupeřem; je to jen algoritmus, který se chová mechanicky bez improvizace nebo stylu.

Billiards Simulator má absolutní funkční přesnost, která z toho dělá spíš nástroj než hru. V 80. a 90. let to bylo zajímavé — ukázat, že počítač zvládne simulovat fyziku kulečníku. Dnes, kdy máme 3D pool se všemi hrátkami, je to voňavý artefakt. Rozhodně ne špatný, ale suchý jako kostka cukru.

Zahrát si ji dnes stojí za to jedině z historického důvodu nebo pokud tě kulečník fascinuje jako fyzický fenomén víc než jako zábava. V prohlížeči na to máš pět minut; pak ti bude chybět něco, co by tě přimělo pokračovat.