The Manager

Měl jsem tři tisíce dolarů na účtu a věděl jsem, že to nestačí. The Manager je sportovní simulátor z počátku devadesátek, kde jsi majitelem baseball klubu a musíš ho dovést k titulu. Bez peněz se neobejdeš.

Hra tě postaví do role majitele malého týmu, kterého musíš postupně posilovat, koupit hráče, řídit rozpočet a zkusit vyhrát sezonu. Jde o mix financování, scouting talentů a taktiky. Nejde o to házet virtuální baseball — to tu není. Jde o to nakupovat a prodávat hráče, slučovat smlouvy a koukat, jestli vám můžete půjčit další asistenta trenéra.

Ovládání je čistě textové menu a tabulky. Klikáš na položky, zadáváš čísla, čteš seznamy. Interface vypadá jako účetnictví, nikoliv jako zábava. Hru nebylo na devadesátkách zas tolik běžné vidět v počítačích, což má svůj důvod — je to nudné pro kohokoliv, kdo chce nějakou akci. Pro fanouška strategií a financí by to snad mohlo být zajímavé, jenže i pro ně je to pomalé a bez vítězného pocitu na konci sezony. Vyhrál jsem mistrovství a nic — čepobíhala čísla, zmizelo menu, was it worth it?

The Manager je relikt doby, kdy se myslelo, že simulátor znamená realistický, nikoli zábavný. Takový Earl Weaver Baseball měl aspoň pixelový baseball pohled a přehled; tady se hraješ deskovku s počítačem, který tě občas podrazí. Není to špatné, jen to cítí jako práce v tabulkovém procesoru se sportovním háčkem.

Dnes si ji zahraješ v prohlížeči, pokud chceš pochopit, jak se hraničilo mezi simulací a hrou. Není to zážitek, který by tě táhl zpět — spíš vzdělávací ohledně toho, co se zrodilo mezi Rotisserie League a prvními drobnými sportovními manažerskými hrami. Pokud jsi nostalgik na devadesátky a milíš číselníky, zkus si ji předsevzít. Ostatní nikoho neochutnám.