Moonbase

Rok 1990, SimCity teprve rok na světě a já jsem přesvědčený, že stavění měst je vrchol žánru. Pak mi někdo hodí disketu s Moonbase a najednou stavím základnu na Měsíci. Logický postup.

Moonbase od Wesson International je stavěcí simulátor, kde hráč buduje a spravuje lunární základnu. Žádný příběh, žádný záporák — jen vy, povrch Měsíce a sada modulů, které musíte smysluplně pospojovat dohromady. Přežití základny závisí na energii, zásobování kyslíkem a na tom, aby se věci prostě nezhroutily. Ambice na svou dobu solidní.

Hratelnost je ale místo, kde hra začne drhnou. Rozhraní je strohé až bolestivé — neotočíte budovu, nesnadno zjistíte, co která struktura vlastně dělá, a hra vám informace vydává skoupě. Podobnou neprůhledností trpěly i rané tituly od Maxis, jenže ty měly přece jen větší péči vloženou do toho, aby hráč aspoň tušil, kam šlápnout. Tady se dost věcí učíte metodou pokus-omyl-restart. Grafika sedí době — monochromní nebo čtyřbarevné prostředí, minimální animace, nic, co by vás v roce 1990 vyrazilo dech, ale funkční.

Moonbase si pamatujeme jako raritu, která šla správným směrem a trochu se ztratila cestou. Lunární simulátor byl tehdy nápad víceméně ojedinělý a nápad sám o sobě byl dobrý. Hra ale nedotáhla uživatelský zážitek do stavu, kdy by se hráč mohl plně soustředit na stavění místo na boj s rozhraním. Zestárla přesně tak, jak se dalo čekat — mechanicky přežívá, pohodlím nikoli.

Dnes ji ocení hlavně sběratelé žánru a ti, kdo mají rádi kopání v historii stavěcích simulátorů před tím, než se žánr pořádně zformoval. Jako historický artefakt je zajímavá. Jako zábava na odpoledne — jen pokud máte trpělivost a nostalgii pro éru, kdy tutoriál byl luxus a manuál se četl opravdu.