Říjen 2007. Otevřel jsem The Orange Box a první hodinu jsem strávil u Portalu, druhou u Half-Life 2: Episode Two. Team Fortress 2 jsem spustil skoro jako bonus. A pak jsem se probudil a bylo ráno.

TF2 je týmová akce z pohledu první osoby, kde proti sobě stojí dva týmy — červení a modří — a plní cíle závislé na herním módu. Capture the flag, push the cart, ovládání bodů. Nic revolučního na papíře. Valve ale přišel s něčím, co tehdy chybělo: devíti naprosto odlišnými třídami, z nichž každá hraje jinak a má jiný rytmus. Scout běhá jako střela a dvakrát skáče, Heavy absorbuje škody jako tank, Spy se maskuje za nepřátele a bodá je do zad. Tahle asymetrie funguje dodnes.
Ovládání je přesné, odezva okamžitá. Každá třída má tři zbraně a sadu schopností, které se vejdou do hlavy za pět minut — ale zvládnout je trvá měsíce. Spy vyžaduje trpělivost a čtení protihráčů, Engineer staví sentry guno a zásobovací stanice a řeší mikromanagement pod palbou. Sniper čeká. Tyhle role nejsou jen estetika, jsou mechanicky oddělené natolik, že TF2 vlastně nabízí devět různých her v jedné. Na serveru s dobrým týmem to funguje jako orchestr. Na náhodném serveru to vypadá jako školní výlet.

Co TF2 odlišovalo od konkurence — Enemy Territory, Quake Wars, Battlefield 2 — byl výtvarný styl. Valve se vědomě odklonil od fotorealismu a zvolil karikaturu inspirovanou ilustrátorem J. C. Leyendeckerem. Postavy jsou čitelné na první pohled, animace jsou expresivní, a hra vypadá dobře i dnes. Tohle rozhodnutí ji zachránilo před vizuální smrtí, která postihla většinu střeliček z roku 2007. Méně dobře zestárl přechod na free-to-play v roce 2011 a s ním příchod mikrotransakcí, kosmetických předmětů a ekonomiky kolem skinů. Jádro hry zůstalo nedotčené, ale kolem něj vyrostlo tržiště, které s původní vizí nemá moc společného.

Dnes TF2 funguje — stále, bez poplatku, s aktivními servery. Kdo hledá týmovou akci s charakterem a hloubkou, která neskrývá svůj věk za grafikou, ale nese ho s grácií, tady ji najde. Nejlíp si sednout k Engineerovi nebo Soldierovi, nepřemýšlet o inventáři a jen hrát. Ten pocit z první hodiny v říjnu 2007 je tam pořád někde schovaný.