Sherlock

„Najděte důkazy a chytejte zloděje." Tak jednoduše to zní, a přesto Sherlock z roku 1991 rozhodně není hra pro každého. Jde o textovou adventuru pro DOS, kde jste detektivem s deerstalkerem a úkolem vyřešit několik případů přímo z archivu slavného londýnského vyšetřovatele.

Hra vás postaví před konkrétní záhady — něco z toho, co znal Conan Doyle. Není tady žádný klikací interface, jen text a příkazy, které píšete pomocí klávesnice. Vyzkoušíte si „podívej se na stolek", „vezmi si lupu", „mluvit s pacientem". Archivem putujete postupně, sbíráte důkazy, kladete otázky a chvíli trvá, než pocítíte, že vůbec nevíte, co děláte.

Problém je v tom, že hra často netušíte, co od vás chce. Někdy funguje synonymum příkazu, někdy ne. Vezmeš si věc, která se ti později bude hodit, ale nebudeš vědět, že existuje, a uvízneš. Návěstí jsou skrovná, a tak se často topíš v tme, zkoušíš „prohlédni dům" a čekáš, že se něco stane. Občas se stane. Občas se nic nestane. Občas se ocitneš v slepé uličce.

Přesto — a v tom tkví její kouzelnost — Sherlock si tě postupně získá. Překvapí tě, když správně vyřešíš případ svépomocí. Text je uvážlivý, atmosféra viktoriánským plynem osvětlená. Nejde tu o grafiku ani zvuk, jde o nápady a pocit, že máš možnost koukat pod kameny jako sám Sherlock. Hra tě nutí myslet, a když se ti to podaří, je to mnohem sladší pocit než klikání na všechno kolem.

Dnes ji zkusíš spíš z nostalgie nebo experimentu — chceš si zahrát retro textovku bez grafiky, bez ruční paměti se všemi texty. Není to pohodlné hraní na kazetu. Je to puzzle pro trpělivé. Pro ty, co si pamatují, jak se adventury hrály předtím, než se všechno zatlučelo klikáním.