Ricochet

Myšlenka je prostá — kulička odrazuje od stěn, ty ji ovládáš a snaží ses z ní vykřesat něco smysluplného. Ricochet z roku 1993 je minimalistická logická arkáda pro DOS, která po startovní animaci vypadá jako něco, co by mohl udělat student prvního semestru počítačové grafiky, a přitom vás chytí za krk a nechtěl vás pustit celé večery.

Ovládáš nepatrný bod, který se pohybuje po mřížce a snaží se sbírat další body rozesety po levelu. Mezi ním a cílem se střetávají stěny, jejich kombinace a čas — kulička jde sama, vy jen rozhodujete o směru. Fyzika je základní, až příliš základní, což je právě ten trik. Kombinace omezených možností pohybu vytváří napětí jako v horské dráze. Není to o reflexech, ale o tom spočítat si tři tahy dopředu a uvědomit si chvíli předtím, než se kulička srazí se stěnou, že jste hlaví.

Grafika vůbec netradiční — čáry, čtverce, občas pruhy na pozadí. Vypadá to jako skica na papíru s kvalitou tiskárny z roku 1987. Zvuk existuje, je to spíše soupraž elektronických tónů, které vám připomene, že počítač je včera vykopnut z kómy. Není to krásné, není to moderní, ale tím pádem je všechna pozornost pouze na tom logickém řešení, na tom tichém zadostiučinění, když se vám jeden level konečně podaří.

Ricochet je hra, která nezestárla špatně, protože nikdy neměla ambice být nic jiného, než jsem vám popsal. V devadesátkách se takových her dělo spoustu — indie předtím, než slovo indie vůbec existovalo. Dnes si ji zahrajete v emulátoru nebo v prohlížeči jako můra, která se zbláznila na světlo.

Když se vám chce hrát něco bez příběhu, bez grafických efektů, bez potřeby reflexů, ale s požadavkem na logiku a trpělivost, Ricochet je přesně tím, co hledáte. Nečekejte zázrak, čekejte jednoduchost, která se pozvolna změní v obsesi.