Questron II

Questron II tě hned ze startu postaví před nezvratný verdikt: ať máš v inventáři cokoliv, všechno tě bude bolet. Tato osmibitová RPG od roku 1988 se proměnila na PC v neodsouhlasitelně pomalou a neústupnou věc, která se hájí jen nostalgiou těch, kdo ji znají zpaměti.

Jde o fantasy RPG s překvapivě ambiciózní zápletkou — dostat se do nějakého podzemí, zachránit něco nebo kohokoliv, když si přesně nepamatuješ co. Mapa je obrovská, světy se střídají, existují různé třídy postav. Na papíře to vypadá jako slušné dílo pro své časy. Jenže na obrazovce se z ambice stane nadměrnou komplikovanost.

Hraní znamená dlouhé chůze přes střídavé dungeny, zásuvky do turnajenách bojů a nekonečné klikaní. Dialogy nemají eleganci, navigace je zmatená a bojový systém cítí jako rozraní pro taxidermista. Kdybyś hru neutíkal, hrál by sis ji padesát hodin a ještě by ti to trvalo. Pomalost není jen atmosféra — je to prostě počítačová slabost osmdesátek, která se už vypařila.

Questron II má svého ducha — byl to počin, který se snažil konkurovat Legend of Zelda a první Dragonem na osmibitech. Znalci série si jistě pamatují momenty, kdy se čekání na pohyb postavy stávalo rituálem, součástí hrací zkušenosti. Historici RPG tu vidí jednu z větvích vývoje, která vedla jinam než do Ultima či Dungeons & Dragons počítačových adaptací.

Dnes bude Questron II bavit snad jen sběrače nebo gerontology hraní. Zbylým zbývá online emulátor a hodina hrátky, aby si udělali představu. Bez nostalgie to zkrátka není hra — je to čekání, které se s tebou někam chce vrátit.