Prince Quest

Kdy přestane být hra jen průchozí věc, která tě v konci znechutí? Prince Quest si můžeš zkusit, ale riskuješ, že skončíš s pocitem zmařené doby. Tenhle kouzelný RPG z účti devadesátek mi přišel jako dětský výkres — má nějakou představu, ale realizace je slabá a chaotická.

Jde o klasický fantasy RPG, kde se pohybuješ po světě, sbíráš předměty, bojuješ s nepřáteli a snaží se něco takového jako příběh. Vedení strany kolem světa a sebírání výbavy, to je základ. Dá se to nazvat průzkum, ale stejně tak průchod polí.

Grafika je primitivní, ale primitivně okleštěná — spíš než retro se na ni dívá tak jako na dílo, které si sáhlo na více, než zvládlo. Ovládání je intuitivní, což je skvělé, jenže samotné hraní je nudné. Boje jsou pomalé, protivníci nudiví a vítězství bez příchuti. Hra tě neudrží motivaci víc než pár minut, a když ji pak vrátíš do menu, už tě do toho neláká.

Prince Quest je jednou z těch her, která neví, co chce být. Není to dost dobrý RPG na to, aby tě kouzel, není to dost jednoduchost na zábavu, a rozhodně to není schopné kouzelného světa, který slibuji. Zvuk? Normální. Příběh? Nula. Hratelnost? Jako chůze po písčitém nábřeží v gumáku.

Pokud máš ráda retro RPG a nejsi přehnaně náročná, můžeš si ji zkusit v prohlížeči. Půlhodinku. Nebo si raději zahraj cokoliv jiného z té doby — třeba StarCraft nebo Baldur's Gate. To má vůbec smysl.