Střelnice pro přesnost ruky. Outlaw je primitiv z dílny, kde se všechno svařuje bez štítků a manuálů — jen geometrické obrazce, jednoduché ovládání a cíl: trefit kavámu v tom správném místě.
Jde o arcade střeleckou hru z počátku devadesátek, kdy se počítače teprve učily kreslit pohyblivé cíle. Nejsi detektiv ani záběrák, jen osoba s pistolí. Na obrazovce se découvr čtverce a trojúhelníky, ty musíš střílet. Záludnost? Návratné střely. To, co vystřelíš, se může vrátit a prostě tě skolit. Překvapivě ostrý koncept.
Ovládáš to myší nebo klávesnicí — záleží na verzi, kterou seženez. Střílíš, posouváš si pozici, snažíš se nepříslušet vlastním nábojům. Není tu grafika, která by tě uchvátila — spíš geometrie, která ti vrací řád. Rytmus ale je. Tempem hru naladěš sám, chvíli ji zahraješ lehce, potom tě zvědavost táhne na vyšší obtížnost a najednou si už nevšimneš, že díváš na černobílou dešku.
Outlaw byl jeden z těch titulů, které se v českých herních budkách na MS-DOSu neztratily, i když je po něm zbyla jen vzpomínka na to, jak vypadala hra bez pretenzí. V devadesátkách se o ní moc nepsalo, zatím co arkády s větší vizáží si vzaly osm stran v časopisu. Je to malý kus histórie, kdy bylo zajímavé, zda vůbec střelba funguje.
Dnes si ji můžeš zafárat v prohlížeči — ten samý ostrý mechanismus, stejná absence náhradních příběhů. Pokud tě baví čistá jednoduchost a chceš vidět, jak se střílívalo v době, kdy počítač měl pár kilobytů a musel to stačit, Outlaw není rozhodně na škodu. Není to Asteroids ani Robotron — je to něco mezi domácím pokusem a zákeřným tréninkem reflexů.