Dino - Lost in Bedrock

Rok 1990, DOS, a na obrazovce běží Flintstone. Zastavil jsem se, protože Bedrock jsem znal z televize. Pak jsem se podíval pozorněji a pochopil, že tohle nebude žádná sláva.

Dino: Lost in Bedrock je akční plošinovka od Hi-Tech Expressions, amerického vydavatele, který se specializoval na levné licenční tituly určené pro maloobchodní řetězce. Hrajete za Dina, domácího dinosaura rodiny Flintstoneových, a cíl je zřejmě dostat se zpátky domů. Námět je bezpečný a rodinný, přesně jak licence od Hanna-Barbery vyžadovala.

Herní mechaniky jsou prosté až na kost — pohyb do stran, skok, případně útok. Hi-Tech Expressions tenhle vzorec aplikoval na většinu svých her a Dino není výjimkou. Ovládání reaguje, úrovně se posunují, překážky přicházejí. Nic z toho vás ale nepřekvapí ani v roce vydání. Obtížnost je nízká, průchod přímočarý, znovuhratelnost prakticky nulová. Jde to dohrát za odpoledne a nijak vás to nebolí, ale ani nenadchne.

Problém je jinde. V roce 1990 už existovaly na DOS daleko lépe vypadající a hrající se akční hry. Grafika působila zastarale skoro okamžitě a zvuková stránka byla přesně to, co ze základní PC reproduktorové krabičky čekat šlo — tedy nic moc. Rok 1991 přinesl tituly, vedle kterých Dino vypadal jako hra z poloviny osmdesátek. Hi-Tech zkrátka investoval do licence víc než do samotného produktu, což byl u podobných vydavatelů běžný obchodní model.

Dnes Dino: Lost in Bedrock zajímá hlavně ty, kdo Flintstoneovy sledovali jako děti a chtějí si ověřit, jestli jejich vzpomínky na tuhle hru jsou oprávněné. Nejsou. V prohlížeči to zvládnete za půl hodiny, nemusíte nic instalovat a nezkazíte si odpoledne. Jako kuriozita z éry licenčních her přelomu dekád to svůj účel splní. Jako hra ne.