McDonald Land

Ronald McDonald na počítači. V roce 1992 to znělo jako nejlevnější marketingový tah, co kdy přistál na discetě — a do jisté míry to byl. Přesto jsem tu hru spustil, nechal doskrolovat úvodní obrazovku a pak strávil odpoledne skákáním po stromech místo toho, abych dělal něco rozumnějšího.

McDonald Land je plošinovka zasazená do barevného světa rychlého občerstvení od Virginu z roku 1992. Žádný příběh, který by stál za zmínku — McDonald's potřeboval hru, Virgin ji dodal. Platforma MS-DOS, čtyři barvy nebo šestnáct, podle toho, co měl váš stroj na výběr. Žánrově jde o věrnou kopii konzolové školy: horizontální scrolling, sbírání předmětů, skákání přes překážky, žádné střílení.

Mechanicky hra funguje přesně tak, jak si lze představit — pohyb doleva, doprava, skok. Úrovně jsou navržené jako volný prostor bez časového limitu, takže nikdo vás nežene. To byl v době, kdy každý platformer kopíroval arkádové kořeny s odpočítáváním, vcelku osvěžující přístup. Přeskakujete z bloku na blok, z větve na větev, sbíráte co se dá. Ovládání na PC klávesnici není ideální — nikdy nebylo — ale dalo se na to zvyknout. Obtížnost je mírná, hra je zjevně mířená na děti.

Co si z ní pamatuju nejvíc, není samotná hratelnost, ale ta zvláštní atmosféra firemního optimismu zakódovaná do každého pikselu. Všechno je kulaté, žluté, červené, bezpečné. Je to McDonald's ve formě softwaru — a přesně tak to také vypadá a hraje se. Virgin odvedl solidní technické řemeslo, grafika na tehdejší DOS poměry ujde, hudba ze Sound Blasteru splní svůj účel a nezůstane v hlavě déle než dvacet minut po vypnutí. Hra nezestárla nijak zvlášť špatně, ale ani nijak slavně. Prostě zůstala přesně tím, čím byla — prémiovou reklamou ve formátu EXE.

Dnes ji ocení hlavně sběratelé herního marketingu a lidé, kteří vyrůstali v první polovině devadesátek a mají k Ronaldovi iracionální sentimentální vztah. Jako ukázka žánru nemá smysl ji doporučovat před desítkami lepších plošinovek stejné doby. Jako kuriozita — firemní hra, která se aspoň nestyděla za to, co je — má svoje místo. V prohlížeči ji dohrajete za odpoledne, nezaproklínáte se nad ovládáním a odejdete s pocitem, že jste viděli dobu, kdy McDonald's věřil, že vlastní počítačová hra je dobrý nápad. Možná měl pravdu.