Dracula in London

Rok 1988, večer, monochromní monitor svítí do tmavého pokoje. Někdo ve firmě SDJ Enterprises si řekl, že Drákula v Londýně zní jako nápad hodný hry. Výsledek je přesně tak ambiciózní, jak naznačuje název studia, které nikdo nezná.

Dracula in London staví na tehdy vděčné premise — slavný upír opouští karpatské hrady a přesouvá se do viktoriánského Londýna, kde hodlá nadělat neplechu mezi nic netušícím obyvatelstvem. Skupinka odvážlivců se ho snaží zastavit. Na papíře solidní základ, Stokerova předloha se tehdy těžila ze všech stran. Na monitoru je to trochu jiný příběh.

Jde o plošinovku pro MS-DOS, a to plošinovku v tom nejprostším slova smyslu — pohyb zleva doprava, překážky, nepřátelé. Ovládání reaguje tak, jak bývalo v roce 1988 bohužel zvykem u menších studií: s jistou lhostejností k hráčovým záměrům. Skok dopadne přibližně tam, kam čekáte, ale „přibližně" je tu klíčové slovo. Grafika odpovídá době a rozpočtu, tedy CGA nebo EGA paleta, žádné zázraky. Zvuková stránka se pohybuje na hranici, kde PC speaker přestává být nástrojem a stává se testem trpělivosti.

Proč si na tu hru někdo vzpomněl? Částečně proto, že upírská tematika v plošinovkách devadesátek měla své kouzlo, a Drákula jako záporák byl tehdy stejně spolehlivý jako dnes zombie. Částečně proto, že malá studia jako SDJ Enterprises jsou přesně tím typem zapomenutých výrobců, které dnes tvoří digitální folklór retro scény — nikdo o nich moc neví, hry občas fungovaly, občas ne, a celá éra shareware a malých vydavatelů má svou nostalgickou pachuť. Tato hra nezestárla špatně v tom smyslu, že by zklamala očekávání — ona je prostě přesně tím, čím vždy byla: průměrnou plošinovkou z konce osmdesátek od studia s omezenými prostředky.

Dnes ji ocení hlavně sběrači rarit a hráči, kteří mají slabost pro DOS-erové kutilství. Pokud hledáte výzvu nebo příběh, zklamete se. Pokud vás baví procházet digitálními pozůstatky éry, kdy každý s kompilátorem a trochou odvahy mohl vydat hru, je Dracula in London malý a upřímný artefakt své doby. V prohlížeči přes DOSBox emulátory ji rozjedete bez problémů — a za dvacet minut budete vědět dost.