Legacy of the Ancients

Pamatuju si, jak jsem kdysi napsal, že Buck Rogers byl prvním RPG zasazeným do sci-fi místo středověké fantasy. Mýlil jsem se. Legacy of the Ancients mi to dalo najevo tiše a bez fanfár — tenhle titul od Quest Software vyšel v roce 1987 a Buck Rogers přišel až o rok poté. Chyba přiznána, jdeme dál.

Legacy of the Ancients je klasické westernové RPG v přímé linii tradice Ultima, jenže s jedním výrazným odlišením — jeho svět není středověká fantasy, ale planoucí civilizace s technologickým přesahem, artefakty zanechánými dávnými národy a atmosférou, která se víc blíží dobrodružné science fantasy než Tolkienovi. Hráč prozkoumává rozlehlý svět, sbírá předměty, vede tahové souboje a snaží se přijít na kloub záhadě starověkého odkazu, od nějž název hry dostala.

Mechanicky je to solidní, ale nijak překvapivé dílo své doby. Pohyb po světě probíhá z ptačí perspektivy, souboje jsou jednoduché a přímočaré, inventář a správa postavy zvládnutelné i bez manuálu — to byl v roce 1987 bonus, ne samozřejmost. Zajímavý nápad jsou minihry a vedlejší aktivity zapracované přímo do světa hry, které trochu rozbíjí monotónnost průzkumu. Není jich mnoho a dnes by asi nikoho neuchvátily, ale tehdy šlo o pěkný způsob, jak udržet hráče u obrazovky.

Hra zestárla slušně, ale nenápadně. Není tu nic tak ikonického, aby se dnes dostala na seznam nutných retro zážitků, ale není tu ani nic, co by bylo otřesně špatné. Spíš jde o solidního zástupce žánru, který dělal správné věci, nezanechal však výraznou stopu. V době, kdy se RPG na počítačích teprve hledala a každé druhé bylo kopií Ultimy, byl tohle krok mírně stranou — a to mu patří uznání.

Dnes sedne nejlépe těm, kteří mají rádi pomalé prozkoumávání, nebojí se jednoduché grafiky a chtějí vidět, jak žánr vypadal, než přišly Baldur's Gate a spol. V prohlížeči přes DOSBox Online ji rozjedete bez problémů a hodina s ní je čas strávený smysluplněji než čtení mého staršího článku o Buck Rogersovi.