Zasedneš do kokpitu a okamžitě ti to připomene, proč se v osmdesátkách všichni fňukali na simulátory letounů. JetFighter The Adventure je skromný pokus o leteckou sim pro osobní počítače — žádné 3D, žádné efekty, jen jednoduché dvourozměrné pohledy a spousta čísel na obrazovce.
Jde vlastně o průlet instruktážním kurzem vojenského letadla. Startování motoru, kontrola přístrojů, vzlet — všechno podle předpisů. Cílem je absolvovat lety podle zadaných scénářů, dodržet kurz, nadmořskou výšku, udržet palivo. Není tu akce v dnešním slova smyslu; simulátor se zaměřuje na to, co dělají opravdoví piloti — nudné, soustředěné cvičení.
Ovládání funguje přes klávesnici a je to právě tak překvapivě intuitivní a zároveň nepraktické, jak si člověk u hardware z konce osmdesátek představit může. Letadlo se chová podle fyziky, kterou si autor aspoň pokusil nasimulovat — reaktivně na změny pozice, pomalejší otáčky, drift při měnící se výšce. Není to arkáda, kde svrhneš na joystick a všechno se natáčí do sekundy. Tady je v tom trocha hraní si na skutečnost, což má svůj respekt, i když se to hraní prodlužuje na věčnost.
JetFighter The Adventure reprezentuje určitý typ devadesátkové přípravy, kdy se tvůrci na malých studiích pokoušeli vykřesat z ascií a jednoduchých grafik něco, co by připomínalo simulátor. Zestárlo to tak nějak přirozeně — program není rozbitý, jen je to tichá, těžkopádná záležitost, kterou dnes ocení především tichomilci, nikoliv adrenalinjunkiové.
Řekl bych, že si ji dnes zahrát stojí jen z nostalgie nebo aby ses pocítil autentičtěji než u všech těch moderních arcade simulátorů. Prohlížeč ti ji spustí bez větších problémů. Což je víc, než lze říct o polovině starých DOS her.