Když se spustí úvodní sekvence, je jasné, že tady něco není v pořádku. Postavy se chvějí, dialogy lezou jak chlup na zubu a celkový vjem je takový, že se tvůrci snažili o něco ambiciózního, ale rozpočet zřejmě klesl na polovinu během vývoje. Jack Flash: Mutiny of the Things z roku 1995 je jeden z těch exotických DOS titulů, které byly v devadesátkách naho na shareware serverech a pak zmizely v zapomění.

Jde o mixovanou věc - něco mezi adventurou a akčnějším zajetím, kde hlavní hrdina řeší záhadu na nějaké stanici či podobně zvláštním místě. Atmosféra je dystopická, ale spíš tím, že má rozpočet na pixelart a na pár animací. Dialog působí jako překład z něčeho, co bylo původně napsáno v jiném jazyce a pak znovu přeloženo zpátky. Máš úkoly, máš předměty, máš zámky - standardní kód pro počítačové puzzle z té doby.
Hraní se nedá nazvat fluidentní. Ovládání je pomalé, animace jsou otřesné a tváření postav v dialozích vypadá, jako by měly zápal. Nic z toho není zvlášť responsivní, a když se něco pokazí, nevíš pořádně, co se stalo. Najít správný klíč, něco odklikat, postupovat - to je tady. Zábava? Spíš frustrující čekání na to, až počítač pocítí, že jsi kliknul.
Tenhle typ her měl v polovině devadesátek svojí nišu. Nebyl to Monkey Island, ale pro fan pointandclicků s netradičním naladením měl svůj půvab. Jack Flash zůstává kuriózem - ne proto, že by byl špatný tím správným způsobem, ale proto, že je zapomenutý a oprávněně. Technicky je dělaný pořádně na svou dobu, ale zábavnost se zatím pohybuje na hraně nudy.
Pokud tě lákají staré pointandclickcové hry a máš trpělivost, můžeš si to v emulatoru či přes DOSBox zkusit bez obav. Neztratíš toho moc, ale zjistíš, jak to vypadalo, když se ambice potkaly s rozpočtem. Klasický případ čistě archivního zájmu - zajímavé jako historický dokumentární artefakt, ne jako zážitek, který by stál za tvůj čas dnes.