Wanted: Ned Kelly

Wanted: Ned Kelly — jméno slibuje western, realita nabízí něco mezi adventurou a střílečkou, co přesně neví, co chce být. Australský psanec v pixelech z roku 1994, kdy ještě nebylo jasné, jak se rodí počítačové hry mimo velká vydavatelství. Šlo se prostě metodou pokus omyl.

Hraješ za Neda Kellyho v době, kdy se historické legendy začaly převádět do digitální podoby. Hra tě hází do scén, kde se střílí, skáče a sbírají věci — klasická směs těch let, kdy se vývojáři o soudržnost moc nesnažili. Máš zdraví, máš munici, máš cíle. Víc se nedozvíš. Příběh? Ano, ale jen jako dekorace na pozadí, které si stejně nevšimneš.

Ovládání je typicky dosovské — klávesnice do všech stran. Hra se tvrdohlavě brání tomu být příjemná. Detekce kolizí je taková, že tě nutí tancovat, abys trefil správný pixel. Animace vypadají, jako když se člověk kouká na jednotlivé fotky místo na video. Grafika má tu rezavou barvu všeho, co vzniklo pro DOS právě v době, kdy 256 barev bylo ještě málo a 16 milionů příliš.

Dnes je to hlavně okénko do doby, kdy se skoro každý mohl pokusit vydat hru a v 99 procentech to byla chyba, která skončila v krabici a nikdy se z ní nedostala. Wanted: Ned Kelly není zlá hra — spíš anonymní. Nezanechává vtipy ani vzpomínky, jen zvědavost, proč vlastně existuje. Technika byla příliš omezená a záměr autorů příliš nejasný.

Zahrát si ji? Jen jestli chceš vidět, jak vypadaly australské pokusy tvořit hry bez jasného směru. Emulátor, pět minut zvědavosti a pak se vrátíš k titulům, které věděly, co chtějí.