Wall Street Raider

Vlastně to není hra, je to hra na Wall Streetu. Wall Street Raider tě vrhá do roku 1986, kdy ses mohl chovat jako ten nejhorší typ podnikatele — kupovat firmy, hrát si na investora a koukat, jak ti peníze rostou. Všechno v textu, bez grafiky, zato plné čísel a paragrafů.

Jde o simulátor podnikání, konkrétně o ovládání portfolia akcií a nákup korporací. Majestatem jsou tabulky, grafy psané ASCII znaky a měnící se čísla. Cíl? Udělat z půl milionu startovního kapitálu co nejvíc peněz. Firmy si můžeš koupit, prodat, hrát na volatilitu trhu. Je to Monopoly pro manažery bez grafické sekáče, kde skutečné rozhodnutí záleží na tom, jestli víš číst bilanci.

Hraní spočívá v koukání na kurzы akcií, jejich nákupu a prodeji v tu pravou dobu. Neexistuje tu žádný čas na mrháníčku — každý tah je den na burze. Musíš sledovat trendy, číst zprávy o firmách, odhadnout, kam se pohne trh. Je to nudné bez dramaturgického háčku, ale zároveň hrozně chytavé — přesně proto, že nejde o nic, jen o číslice. Psaní příkazů do příkazového řádku postupně ustupuje menu, pořád se ale jedná o textové prostředí. Bez grafických zábav, bez zvuku. Čistý byznys.

Wall Street Raider se rodil v éře, kdy se počítač bral vážně jako nástroj, ne jen hračka. Přivedl na PC podnikatelský simulátor v okamžiku, kdy se o tom v americké kultuře psalo jako o apokalyptické vizi — hrdinský podnikatel, který si vezme, co chce. Hra tomu jen přitakávala. Dnes to je spíš historický dokument než něco, co bys hrál pro zábavu. Ale jako komentář na dobu stojí za vracení se.

Zahrát si ji dnes? Pokud tě zajímá, jak se hrály počítačové podnikatelské simulátory v doběě, kdy se ještě počítalo na papíru, je to vzácný pohled do devadesátkové hlavy prvních PC fascinantů. Není to hra na odpočinek, ale hra na to pochopit, co když vůbec.",nařídil počítač myšlení o penězích, když se musel hráč spolehnout jen na text a čísla. Purists s láskou k textovým simulátorům ji najdou zajímavou. Ostatní by měli vědět, do čeho jdou.