Steg the Slug

Rok 1993, já sedím u monitoru se čtyřmi megabajty RAM a hraju hru o slimákovi, který ukládá červy ke spánku. Dnes to zní jako věta vytržená z absurdního divadla, tehdy to byl normální čtvrteční večer.

Steg the Slug od Big Red Software je logická plošinovka, kde hrajete za slimáka jménem Steg. Váš úkol je prostý: na každé úrovni uspat určitý počet tvorečků zvaných Tyungunzi — bílé a zelené červíčky, kteří se motají po obrazovce. Žádná apokalypsa, žádný záchranný příběh. Jen unavené červy a pečující slimák. Britové to v té době uměli: vzít nesmyslný koncept a dotáhnout ho do funkční hry.

Hratelnost stojí na logickém uvažování a troše postřehu. Nejde o to proskočit úrovní co nejrychleji, ale rozumně naplánovat, jak Tyungunze nachytat a dostat do stavu spánku — dřív než situace přerostla přes hlavu. Ovládání je přímočaré, hra nepotřebuje tutoriál. To bylo tehdy ctností, dnes to bereme jako samozřejmost. Obtížnost rozumně stoupá, i když v pozdějších úrovních se z pohodové logické hry stane celkem slušná zkouška trpělivosti.

Co dělá Stega zapamatovatelným, je jeho atmosféra — barevná, hravá grafika a ten specifický britský humor v názvu i konceptu. Big Red Software tehdy vydávali podobně laděné tituly pro DOS i Amigu a Steg do té řady sedí přesně. Hra nezestárla nijak dramaticky špatně. Logická puzzle tolik nesouvisí s technologiemi jako akce nebo RPG, takže mechanická podstata funguje pořád. Co dnes trochu skřípe, je pomalejší tempo a absence jakéhokoli ukazatele postupu — musíte si pamatovat sami, kde jste skončili.

Dnes Steg the Slug sedne těm, kdo chtějí krátkou, nenásilnou logickou hru bez tutoriálů, cutscén a obtěžujících herních mechanismů navrstvených jako dort. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedete bez problémů a jedna úroveň vám zabere pět minut. Je to dobrý způsob, jak strávit polední pauzu — a zároveň si připomenout, že v roce 1993 stačil slimák a pár červů na celé odpoledne.