Gradius — střílečka, kde si upgrady vybíráš

Gradius od Konami dal v roce 1985 stříleckám něco, co do té doby neměly: rozhodování. Sestřelení nepřátelé nechávají kapsle, které posouvají kurzor po liště vylepšení — a je jen na tobě, jestli vyzvedneš rychlost hned, nebo budeš riskovat a šetřit na laser či Options, ohnivé koule, které kopírují tvůj pohyb a střílejí s tebou. Celý žánr se pak dvacet let vymezoval právě vůči téhle liště. Začít můžeš u prvního dílu a u pokračování Gradius II, které přidalo volitelné sestavy výzbroje.

Odbočka Salamander pravidla uvolnila: power-upy se sbírají rovnou, hraje se ve dvou a hra střídá horizontální a vertikální úseky; na Západě vyšla jako Life Force. Zvláštní kapitolou je MSX větev — Nemesis 2 vznikl jen pro japonské počítače a přidal do série příběh a tajné průchody, o kterých arkádová linie nechtěla nic vědět.

Co si spustíš a co je profil

Přímo v prohlížeči tu běží arkádový Gradius III — díl proslulý obtížností, který ale nabídl editaci vlastní lišty power-upů — a dvojkový Salamander 2. Zbytek řady, od kapesního Interstellar Assault po pozdní Gradius V, je v katalogu jako profily s popisem. I z nich se ale dá vyčíst hlavní příběh série: jedna mechanika z roku 1985, kterou nikdo dvacet let nedokázal vylepšit, jen obměnit.