RoboCop 3

Tohle není RoboCop. Je to hra, která si vzala filmovou licenci, postavila si do rohu a pak hrála něco úplně jiného. Závodní hra maskovnice — pojď si najít robotického policajta v přetáčejícím se Los Angeles.

RoboCop 3 na DOSu z roku 1992 tě posaďuje za volant futuristického vozidla a půlí tě mezi akční sekvence a vlastní jízdu skrze město. Není to ani čistá střílečka, ani čistá závodní hra. Je to jejich nepovedené miminko. Máš za sebou řadu misí, které tě provádějí předem vytyčenou trasou, občas musíš sestoupit a odstranit nepřátele. Pak zase řídíš. Pak zase po někom střílíš. Přepínač se nedá vypnout.

Mechanika je lhostejná. Řízení připomíná posunutí tělesa přes led — vůz se otáčí jako dřevěný kvádr a tvé pokusy jet přímočaře skončí v prvním sloupu. Grafika se s tím snaží, pixely sedí, pero animace jsou křehké. Střílečka část je ještě horší — pohyb nahoru a dolů na obrazovce, jednoduché nepřátele, kterých je ale tolik najednou, že nemáš šanci reagovat rychle. Zvuk z karty je zdechány. Hudba zní jako když si nějaký syntezátor nabourá do sebe.

Dnes by na to nikdo nekoukl, pokud by v tom nebyla ta filmová značka. RoboCop 3 je zajímavý jen jako vzpomínka na dobu, kdy si vydavatelé mysleli, že cokoliv s populárním jménem na obalu se bude prodávat samo. Nebude. Filmová licence a průměrná hra jdou proti sobě — nevyždímá to z sebe vůbec nic zajímavého.

Pořádný DOS veterán si ji zahraje na nostalgie, aby viděl, jak to dopadlo. Prostě proto, že byla. Zbytek vůbec netuší, co tu ztratil, a je to v pořádku.