Dělat si z řidičů srandu prostřednictvím radioaktivního paprsku — to je myšlenka, která by se mohla líbit jen v devadesátkách. Quarantine 2: Road Warrior je pokračování experimentu, v němž se vrhneš za volant zničeného vozu s cílem sestřelit co nejvíc ostatních aut na silnici. GameTek tomu dal podtitul Road Warrior, což srozumitelně signalizuje, že tady nejde o Tetris.

Jde o jakýsi kuriózní křížení demoličního derby a arcade střílečky. Sedneš do vozu ve městě zdevastovaném záhadnou epidemií a tvůj náplní je likvidovat ostatní řidiče. Hra nabízí různé mapy, vozidla a zbraně. Cílem je přežít co nejdéle a dosáhnout co nejvyššího skóre. Není tu příběh v tradičním slova smyslu, jen čistá akce bez záminky.
Ovládání je jednoduché — řídíš, střílíš, snaží se tě sestřelit ostatní. Grafika je paskvil s malými auty v pohledu shora, což se zvukem z Sound Blasteru tváří jako něco mezi závoďákem a střílečkou. Mechanicky jde o repetitivní gameplay — pojeedeš tam a zpátky, všichni na všechny, dokud nebudeš mrtvý. Není tu ani náznak strategie, jen reflexy a štěstí. Originální Quarantine měl alespoň nějakou drzost, tohle pokračování je nudnější.
Hra patří do kategorie "zajímavý pokus, ale nic víc". V polovině devadesátek bylo toto nahodilé střílení s auty něco nového, ale zestárlo to jako rychle. Nemá charakter ani dlouhodobou přitažlivost. Dnes se na ni podíváš pět minut, smíceš se a jdeš dál.
Pokud chceš zažít artefakt své doby a máš rád chaotické, bezesmyslné demolování, můžeš si ji spustit. Ale nejde o hru, kterou bys v prohlížeči vytahoval znovu a znovu. Je to spíš kuriozita — důkaz toho, že ne každý pokus studia GameTek vedl k něčemu, na co by se později vzpomínalo.