School Bus Driver

Rok 1988, já mám dvanáct let a táta mi koupil první PC. Místo aby mi pořídil něco rozumného — Wing Commander nebo aspoň Alley Cat — skončil jsem s disketou, na které jsem řídil školní autobus. Tyhle věci se prostě stávaly.

School Bus Driver je akční hra od GameTeku, ve které hrajete za řidiče školního autobusu v malém americkém městečku. Úkol zní prostě: projet předem danou trasou, sebrat děti z označených zastávek a dovézt je do školy. Žádné apokalyptické scénáře, žádní mimozemšťané. Jen autobus, ulice a parta školáků čekajících na rohu.

Hra se dělí na několik úrovní s postupně rostoucí náročností — první slouží jako tutoriál, kde se máte seznámit s trasou a ovládáním. Ulice jsou jednoduché, opakují se a mapa není velká, takže orientace dá rozum poměrně rychle. Ovládání autobusu na klávesnici odpovídá době: trochu tuhé, trochu nepřesné, přesně tak, jak to tehdy bylo. Grafika je prostá EGA paleta, zvuk přes PC speaker nebo Sound Blaster, záleží na konfiguraci. Nic, čím by hra vyčnívala tehdy, a rozhodně nic, čím vyčnívá dnes.

Co School Bus Driver dělal jinak, byl záměr. Nebyla to střílečka ani plošinovka — byl to titul cílený výslovně na mladší hráče, na děti, které se teprve seznamovaly s počítačem. V tom kontextu dává smysl: jednoduchá pravidla, nulový stres, žádná ztráta životů po druhé větě tutoriálu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let taková hra měla místo v domácnostech, kde PC sloužil celé rodině. Dnes je to artefakt — připomínka doby, kdy výrobci software skutečně přemýšleli o šestileté cílové skupině a nedávali ji jen do ruky Dooma.

Co zestárlo špatně? Prakticky všechno pro hráče starší deseti let. Hratelnost je repetitivní už po dvaceti minutách, technická stránka nabízí minimum a hra nenabídne žádnou výzvu, která by vás u monitoru udržela déle. Pokud ale patříte k lidem, kteří sbírají DOSové rarity nebo se chtějí podívat, jak tehdy vypadal software cílený na nejmenší, má School Bus Driver svou zvláštní muzejní hodnotu. V prohlížeči přes emulátory jako Internet Archive ji zprovozníte bez ztráty kytičky a za půl hodiny máte jasno. Víc času to nestojí za to — a to říkám jako člověk, který tehdy dohrál horší věci.