Kdyby se měly kasinové hry měřit tím, jak moc si jich pamatujete rádi, QikServe by měl v devadesátkách své fanoušky. Tahle hra z roku 1988 vám nabízí jednoduchou premisu: hrajete si na obsluhu v restauraci či baru, kde musíte obsloužit zákazníky dřív, než vám dojde trpělivost. Jde o kombinaci manažerské zábavnůstky a akční hry na čas — všechno s tím nádechem, že se to předstírá být něco jako simulátor skutečného byznysu.
Oproti tomu, co jste snad čekali, nejde zde o kasino v tradičním slova smyslu. Mechanika je primitivní — budete se pokoušet obsloužit co nejvíc hostů za co nejkratší dobu. Postavy se v okně objevují, vy je klikáte nebo zadáváte příkazy, aby se jejich objednávka splnila. Čím déle čekají, tím více se zhoršuje vaše skóre. Ovládání je těch nejjednoduššího druhu, klávesnice a myš v DOSu tak trochu drnčely, ale funguje to. Tempo hry zrychluje, až vás připraví o nervy, což je zřejmě záměr.
V kontextu devadesátek to byla zajímavá idea — hazardní prvky tu nejsou, spíš je to o reflexu a rychlosti rozhodování. Grafika je primitivní, zvuky jsou ještě primitivnější — to typické pískání z PC reproduktoru, které v některých domácnostech poslouchalo půl sídliště. Zestárla poměrně odpudivě, a pokud byste hledali hlubokou zkušenost, zde ji nenajdete.
Dnes si to můžete zahrát v DOSovém emulátoru v prohlížeči, a je to vlastně zajímavý čas ztrávený. Sedne vám to, pokud máte rádi minimalistické casual hry a když se chcete na pár minut vrátit do éry, kdy byla hra zábava sama o sobě, bez příběhu a bez pretenzí. Není to skvěliště, ale je to čistý, jednoduchý zábavní kousek z času, kdy se počítače teprve učily hrát.
old